Cyril a Metoděj dali hodně nejen Velké Moravě, ale i Bulharsku a Rusi, říká historik

5. červenec 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Horní část sousoší Cyrila a Metoděje v Třebíči

Dnešek, tedy 5. červenec, slavíme jako Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Jak ale říká host Dvojky: kdy soluňští bratři na Velkou Moravu dorazili, vůbec není jisté. Narodili se byzantskému státnímu úředníkovi, který se snad jmenoval Lev.

„Životopisy, které se později dochovaly, tedy Život Konstantinův a Život Metodějův, nám vypravují dost o Konstantinovi, méně už o Metodějovi,“ konstatuje proděkan Husitské teologické fakulty a historik prof. ThDr. Jan Blahoslav Lášek. On sám ale v pořadu Host do domu mluvil o obou.

Starší Metoděj měl být úředníkem, protože si to přál jeho otec, a zpočátku opravdu jako úředník pracoval. Když se ujal vlády nad říší nový císař Michal III., odešel a až do roku 860 byl v klášteře u hory Olympos. Mladší Konstantin měl už v dětství intelektuální sklony, dostal se k císařskému dvoru a studoval u patriarchy Fótia.


Je třeba poznat Boha, proto slyšte, Slované, toto: dar, ten je věru od Boha daný, dar Boží, je to údělu na pravici, dar duším se nikdy nekazící, těm duším, které je přijmou. Slyšte všichni lidé slovanští, slyšte slovo, od Boha přišlo, slovo, jež krmí lidské duše, slovo, jež sílí srdce i rozum, slovo to, jež vede k poznání Boha. Jan Blahoslav Lášek četl verše svatého Cyrila

Když přišla žádost velkomoravského knížete Rastislava, který chtěl, aby bylo na Velké Moravě zřízeno biskupství a samostatná církevní organizace, rozhodl se Fótios vyslat bratry Konstantina a Metoděje. Jak vysvětluje doktor Lášek, byla pro to příhodná doba: „Protože Bulharsko, které bylo blízko Byzance, jednalo se západní církví a Byzanc se samozřejmě cítila ohrožena. A teď byla možnost mít kontakty na Velké Moravě a něco tam ustanovit proti západnímu patriarchátu, respektive proti Franské říši, tak to bylo využito a poselstvo přichází…“

Přichází do prostředí, kde už působí bavorští misionáři, kteří ale mají jeden velký hendikep – nedokáží se s místními obyvateli dorozumět. Konstantin s Metodějem začnou vychovávat žáky, slouží mše ve slovanském nářečí a sestavují písmo.

„Když vychovali žáky, museli s nimi jít do Byzance, protože Konstantin byl kněz a Metoděj snad jáhen. Museli se žáky dojít tam, aby byli vysvěceni a aby se ta samostatná organizace pomalu uchytila,“ vysvětluje doktor Lášek. Na cestě do Byzance je ale zastihla zpráva o převratu v zemi a sesazení císaře Michala III. Místo do Byzance se tedy vydávají na pozvání do Říma.

Prof. ThDr. Jan Blahoslav Lášek

Jaká byla situace v Římě? A co se dělo po návratu Metoděje, již vysvěceného biskupa, na Velkou Moravu? Poslechněte si celý rozhovor v Archivu pořadů.

autoři: Tomáš Voženílek , jpr
Spustit audio