Co po sobě zanecháme? Mezi nejstarší dochované dokumenty patří hlavně seznamy daňových poplatníků

8. srpen 2021

Daně se platily vždycky. Zatímco dnes ale odvedeme státu peníze podle toho, kolik vyděláme, ve středověku byly zdaněny především nemovitosti pevnou částkou. Poplatky se během let neměnily, a tak majitelé domů s postupující inflací platili čím dál méně.

Nebýt účtů a daňových povinností o svých předcích bychom toho věděli mnohem méně. Mezi nejstarší dochované dokumenty totiž patří berní rejstřík, tedy seznam daňových poplatníků.

„Jsou tu uvedena jména majitelů domů a většinou i jejich povolání nebo řemeslo, k tomu výše platby, kterou byli povinni zaplatit. Je to sešitek trochu odrbaný, protože skutečně fyzicky sloužil úředníkům, kteří obcházeli domy a zapisovali si, kdo dal a kdo nedal,“ ukazuje Daniel Kovář, ředitel jednoho z nejlépe dochovaných městských archivů v Čechách, Státního okresního archivu České Budějovice. V depozitáři na Rudolfovské třídě jsou uloženy písemnosti, které vznikaly činností městské samosprávy už od konce 13. století.

Daně vybírali úředníci z radnice. Část peněz odevzdávali králi, část byla určená na veřejně prospěšné stavby, údržbu cest, mostů, městských hradeb, věží a podobně.

Například v roce 1390 král Václav IV. dovolil Českým Budějovicím vybírat ungelt, tedy jakési clo ze zboží, které bylo přiváženo z cizích zemí, hlavně Rakouska. Konkrétní užití vybraných peněz je pak evidováno v knize, do které je možné nahlédnout v archivu.

Čtěte také

„Je to pro nás poklad, protože je to důkaz o tom, jak se v 90. letech 14. století město budovalo. Jsou tu do velkých detailů zaznamenány výdaje za zednické práce, kamenické práce, za vápno, přivážení kamene, přivážení písku, nakládání písku na vůz, vykládání a tak dále. To je takový paradox středověku, že o některých velkých událostech nebo celých státech nevíme nic a najednou díky tomu, že město si vedlo podrobnou evidenci, víme, kdo nakládal písek lopatou,“ komentuje Daniel Kovář.

Ovšem nejenom o penězích a daních jsou archivní záznamy. „Tím úplně nejstarším dochovaným dokumentem je listina Václava II. z roku 1296. Druhá je o rok mladší a je to zmínka o existenci farního kostela svatého Mikuláše,“ dodává ředitel.

Na návštěvu českobudějovického archivu se můžete vydat prostřednictvím magazínu Vltavín. Zastavíme se také u bývalého zájezdního hostince U Zajíčků. Celý pořad si poslechněte online, nebo si jej stáhněte k pozdějšímu poslechu do svých počítačů či mobilů.

Spustit audio

Související