Co je to úzkostná porucha a jak ji poznám?

03313777.jpeg

Nějaký projev úzkosti zažil každý z vás. Kdy už ale jde o duševní poruchu a musíte s tím začít něco dělat?

„Patří sem stavy různých panických atak, generalizované úzkostné poruchy. Taky jsou to ale obavy a strachy z některých předmětů nebo zvířat,“ říká psychiatr Zdeněk Bašný.

Lidé se bojí pavouků, hadů ale také výšek. To asi nejčastěji. Pokud dokážete svůj strach zvládnout, tak asi ještě pomoc nevyhledáte. Pokud už vás ale nějak limituje v osobním nebo pracovním životě, máte problém.

Nevyjasněné bušení srdce?

Řada lidí se dokonce cítí ohrožena, ale neví čím. „Ta chvíle je pro takového člověka velmi složitá a často mívá i doprovodné somatizační projevy.“ Je to bušení srdce, svírání na hrudi, strach, že se něco stane, strach o svůj život.

Lidé nejprve reagují tím, že hledají pomoc u lékaře, případně volají záchranku. Často jsou pak opakovaně hospitalizovaní. Somatickou příčinu ale nikdo nenajde. „Někteří se dokonce obávají opustit domov, někdy i odmítnou cestovat na dovolenou, se kterou předtím souhlasili,“ vysvětluje psychiatr.


Rozdíl mezi strachem a úzkostnou poruchou:
Strach
je z konkrétního nebezpečí.
Úzkost je záludná v tom, že jde o stav pocitu ohrožení, kde nevím, co mě čeká. Ohrožení navíc trvá celou dobu a nejste se ho schopni zbavit.

Není to jen tréma?

Je to ve chvíli, kdy vám to bere osobní svobodu. Kdy se záměrně vyhýbáte některým situacím. Opravdu hodně toužíte jít na nějakou společenskou akci, ale zůstanete doma. Celý život chcete někam vycestovat, máte najednou možnost, ale protože se bojíte cestovat autem nebo nějakým hromadným dopravním prostředkem, nejedete nikam. „Pokud to zažijete, je čas navštívit odborníka,“ říká Bašný.

Jak vypadá léčba?

Spočívá v kognitivní behaviorální terapii. „Záměrně se necháte vystavovat expozicím, to znamená konkrétní situaci, které se obáváte. Ale musíte být velmi opatrní.“


Rozdíl mezi depresí a úzkostnou poruchou:
Deprese je trvalý pokles nálady, která svoji intenzitou a délkou neodpovídá případnému předmětu.
Zatímco úzkostí může být jen úzkostný stav, třeba izolovaná fobie.

Rozhodně zapomeňte na to takzvaně hodit člověka do vody, a on bude plavat. Nutná je příprava. „Musíte se zklidnit a pomalu a po částech se snažit expozici vstřebávat, učit se s ní vyrovnávat. Tedy nejde jen o vnímání úzkosti, ale také o chování.“

Terapie u odborníka? Jak to bude vypadat?

„Pokud máte problém se sociální fobií, tak se budeme snažit přijít na to kdy vznikla, v jakém životním období, jestli je vázaná na nějaké sociální situace. Snažíme se jít ke kořenům,“ vysvětluje odborník.


Někdy se ale obě nemoci smíchají…
Pak jde o smíšenou úzkostně depresivní poruchu. Takto lékaři označují stavy, které svou intenzitou nedosahují diagnózu deprese ani úzkosti.

Následuje rada, jak postupně měnit své chování a případně, když bude zapotřebí, tak mohou pomoci i léky jako anxiolytika nebo antidepresiva.

Jak dlouho?

Tak, jak je každý z vás jiný, různá je i doba léčby. Člověk ale může s úzkostí bojovat i celý život.

„Léky jsou ale jen jeden z nástrojů. Velmi dobré je kombinovat biologickou farmakologickou léčbu a psychoterapii, kdy si pomalu a postupně v sobě upevňujete postupy, návyky, způsoby myšlení. Prostě tak, abyste své úzkostné stavy dokázali postupně, ale nakonec trvale zvládat,“ dodává Zdeněk Bašný.

Psychoterapie (ilustrační foto)

Ostatní záznamy poraden najdete v iRadiu v Dopoledni s Dvojkou.