Co to je práce přesčas?

O práci přesčas jde, pokud je zaměstnavatelem nařízená nebo se zaměstnancem dohodnutá nad stanovenou pracovní dobu. „Ale nejvýše v rozsahu 150 hodin za kalendářní rok a maximálně 8 hodin týdně. Nad tento limit může práci pouze se zaměstnancem dohodnout,“ upozorňuje Tomáš Liškutín.

Každá minuta se platí

Práci přesčas tak nejde dělat „dobrovolně, bez souhlasu zaměstnavatele“. Taky neplatí (i když to mají někteří zaměstnavatelé ve vnitřním předpisu), že se proplácí až každá celá odpracovaná hodina. „Ne. Každý úsek práce přesčas musí být proplacen,“ říká odborník.

„Zákoník práce preferuje 25% příplatek z průměrného výdělku za hodinu práce přesčas.“ A tady pozor! „Průměrný výdělek je o něco vyšší než mzda, protože do průměrného výdělku se rozpočítávají i příplatky, prémie, bonusy a tak dále.“ Po dohodě může být místo příplatku poskytnuto volno.

Lze práci přesčas odmítnout?

V první řadě musíme rozlišit, jestli je to ta nařízená práce přesčas anebo ta dohodnutá. „V případě, že se jedná o limit 8 hodin týdně nebo jsme ještě v kalendářním roce nepřekročili 150 hodin, tam tu práci přesčas nelze odmítnout.“ Taková práce by ale měla vyplynout z akutní provozní potřeby.

Zaměstnavatel ji nemůže rozvrhovat dopředu, ani tím nesmí řešit nedostatek pracovní kapacity. „Tu by měl řešit najmutím brigádníků nebo najmutím dalších zaměstnanců,“ vyjasňuje celou situaci Tomáš Liškutín.

Na co zaměstnavatel v praxi nemá právo

Pozor! Práce přesčas může být zahrnuta ve sjednané mzdě. Měla by být patřičně zohledněna v její výši a v takovém případě zaměstnanci už nenáleží žádná další odměna. „U řadových zaměstnanců je to až 150 hodin přesčas ročně, u vedoucích zaměstnanců až 416 hodin ročně.“

V praxi se ale vyskytuje jedna velká chyba. „Že se to zahrnutí práce přesčas objevuje i ve mzdovém výměru.“ A na to zaměstnavatel nemá právo. „Mzdový výměr není sjednaná mzda. To je jednostranně určená mzda a tam to nelze zahrnout,“ dodává advokát.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
7 minut po 10 hodině, vy posloucháte Je jaká je, no, a na řadě je řekněme pravidelná rubrika Rodinných financí dnes s panem doktorem Tomášem Liškutínem a povídat si budeme o práci přesčas. Dobrý den.

Tomáš LIŠKUTÍN, advokát
--------------------
Dobrý den.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, já předpokládám, že všichni víme, co je práce přesčas, ale možná bychom si na začátek měli některé pojmy přece jenom vysvětlit. Takže, pane doktore, kdy jde o práci přesčas?

Čtěte také

Tomáš LIŠKUTÍN, advokát
--------------------
O práci přesčas jde pokud je zaměstnavatelem nařízená nebo se zaměstnancem dohodnutá práce nad stanovenou pracovní dobu. Stanovená pracovní doba se liší podle toho, jestli se jedná o jedno, dvousměnný nebo třísměnný provoz, to znamená zaměstnanci mají tu stanovenou týdenní pracovní dobu od 37,5 hodin do 40 hodin. Ta práce přesčas musí být nařízená ze strany zaměstnavatele nebo konaná s jeho souhlasem.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
A má právo zaměstnavatel práci přesčas nařídit?

Tomáš LIŠKUTÍN, advokát
--------------------
Práci přesčas může zaměstnavatel nařídit, to znamená dát ji příkazem, avšak nejvýše v rozsahu 150ti hodin za kalendářní rok, nejvíce 8 hodin týdně. Nad tento limit může tu práci pouze se zaměstnancem dohodnout. Ještě pokud se vrátíme k samotné práci přesčas, tak zákoník říká, že to je práce konaná na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem. Nelze tedy tvrdit, jak někteří zaměstnavatelé se pokoušejí, že ten pracovník tam dělá něco dobrovolně bez jeho souhlasu.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Evidentně bez nároku na nějakou mzdu.

Tomáš LIŠKUTÍN, advokát
--------------------
Přesně tak, to je cílem této nelogické konstrukce, kdy zaměstnanec zůstává po rozvržené pracovní době na pracovišti a pokud zaměstnavatel přijímá výsledky jeho činnosti výrobky, zaúčtované doklady, pracovní e-maily a tak dále, pokud přijímá výsledky práce toho zaměstnance, tak se automaticky předpokládá, že to koná se souhlasem.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná bychom si měli říct, jak je to s kompenzací práce přesčas, co se vlastně dnes používá, nějaký příplatek za práci přesčas, která předpokládám, že je vyšší než ta základní sazba, anebo třeba náhradní volno?

Tomáš LIŠKUTÍN, advokát
--------------------
Záleží v tomto ohledu na zákoníku práce a pokud u zaměstnavatele působí odbory, tak může být ještě o něco výhodnější pozice zaměstnanců, pokud je ta výhoda sjednána v kolektivní smlouvě. Ten základ, co říká zákoník práce, ten preferuje 25% příplatek z průměrného výdělku, to znamená za hodinu práce přesčas ten zaměstnanec to dostane například 100 korun a ještě 25 % z průměrného výdělku. Průměrný výdělek je o něco vyšší než mzda, protože do průměrného výdělku se rozpočítávají i příplatky, prémie, bonusy a tak dále, takže ta odměna za hodinu práce přesčas může být v takovém případně například 130, 135 korun. V případě, že se dohodne zaměstnavatel se zaměstnancem, tak namísto tohoto příplatku mu může poskytnout náhradní volno.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, takže je to vlastně na dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem v tomhle případě.

Tomáš LIŠKUTÍN, advokát
--------------------
Je tam o něco silnější pozice toho zaměstnance, protože v případě, že nebude souhlasit s čerpáním náhradního volna a 3 měsíce uběhnou od té práce přesčas, pak už to nelze dále natahovat a ze strany zaměstnavatele musí být proplacena kompletní práce přesčas včetně toho příplatku.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
A existuje nějaký případ nebo možná spíš možnost jak tu práci přesčas odmítnout aniž bych ze strany zaměstnavatele byla nějakým způsobem sankcionována?

Tomáš LIŠKUTÍN, advokát
--------------------
Tam musíme rozlišit, jestli je to ta nařízená práce přesčas a nebo ta dohodnutá. V případě, že se jedná limit 8 hodin týdně a nebo jsme ještě v kalendářním roce nepřekročili 150 hodin, tam tu práci přesčas nelze odmítnout, ale měla by to být práce, která je nahodilá, která vyplývá z akutní provozní potřeby toho zaměstnavatele, to znamená práce přesčas nemůže být například rozvržena, že za tři týdny ve středu budete mít práci přesčas 4 hodiny po směně. Pokud má nedostatek pracovní kapacity zaměstnavatel, měl by to řešit najmutím brigádníků nebo najmutím dalších zaměstnanců, nemůže tu práci rozvrhovat dopředu.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná ještě jedna důležitá otázka, existuje nějaký případ, kdy práce přesčas nemusí být proplacena?

Tomáš LIŠKUTÍN, advokát
--------------------
Úplně formálně vzato každá práce přes čas musí být zaplacena. S tímto bych ještě uvedl krátkou poznámku, že zaměstnavatelé někdy používají a dokonce i černé na bílém ve vnitřním předpise, že se bude proplácet až každá celá odpracovaná hodina, ne, každý úsek práce přesčas musí být proplacen. A teď se vrátím ještě k té vaší otázce, práce přesčas může být zahrnuta ve sjednané mzdě. U řadových zaměstnanců až 150 hodin přesčas ročně, u vedoucích zaměstnanců až 416 hodin ročně, to znamená, že ta práce není úplně zadarmo. Měla by být zohledněna ve výši sjednané té mzdy, každopádně pokud je tam ujednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, že platby za práci přesčas zahrnuli již v té mzdě, tak pokud zaměstnanec bude práci přesčas vykonávat, tak už nenáleží žádná další odměna. V praxi se vyskytuje ale jedna velká chyba, že se tady to zahrnutí práce přesčas objevuje i ve mzdovém výměru. Ale mzdový výměr není sjednaná mzda, to je určená mzda jednostranně a tam to nelze zahrnut. Zaměstnavatel nemůže mít obě dvě třešničky, protože ve mzdovém výměru ...

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale rád by.

Tomáš LIŠKUTÍN, advokát
--------------------
Rád by, protože ve mzdovém výměru má možnost podle svého uvážení posouvat výši té mzdy a zaměstnanci to pouze oznamuje a v takovém případě, kdy chce mít možnost posouvat se mzdou, nemůže tam zahrnout rovnou i tu práce přesčas. U té sjednané mzdy je ta třešnička, že tam může zahrnut práci přesčas a nemusí ji zvlášť proplácet, nicméně na druhé straně sjednaná mzda se dá měnit její výše pouze se souhlasem toho zaměstnance.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili dávat si na to dobrý pozor, co vlastně člověk podepisuje. No, tak je to jako ve všem samozřejmě. Přátelé, my si dneska s panem doktorem Tomášem Liškutínem v Rodinných financích povídáme o tématu práce přesčas. Teď si dáme písničku a jinak samozřejmě čekáme na vaše dotazy, pokud vás cokoliv z této oblasti zajímá nebo trápí, můžete nám volat na číslo 221552525 nebo 2424 a nebo psát na mail jejakaje@rozhlas.cz.

/ Písnička /

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Posloucháte Je jaká je s panem doktorem Tomášem Liškutínem si dnes povídáme na téma práce přesčas. Něco už jsme probrali, ale předpokládám, že je spousta témat, které vás zajímají a že máte třeba i nějaké konkrétní problémy nebo postřehy. Tak kohopak máme na telefonních linkách? Dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, Hromádka Zlín. Prosím vás, já bych se chtěl zeptat jak je hodnocena práce přesčas ve školství, kdy učitelky musí zastupovat za nemocné nebo když jsou kolegyně na paragrafech a mají prostě hodiny navíc a nemají to zaplacené.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, zajímavá otázka, pane doktore?

Tomáš LIŠKUTÍN, advokát
--------------------
Tak práce přesčas je ve školství rozdělena na přímou pedagogickou činnost a na nepřímou pedagogickou činnost, kdy ta stanovená pracovní doba, co my jsme si říkali, je třeba 40 hodin při jednosměnném provozu a na pedagogickou činnost podle toho, jestli se jedná o odborné učiliště, vysokou školu, střední školu, základní školu, mateřskou školku, připadá nějaká činnost konkrétní přímé pedagogické činnosti. A pokud má učitel vyplacen, odpracovánu veškerou svoji přímou pedagogickou činnost a vedle toho vyvíjí další přímou pedagogickou činnost na základě zástupu, takzvaného suplování další paní učitelky nebo pana učitele, v tom případě tam přísluší příplatek za práci přesčas a samozřejmě i platba za tu odpracovanou hodinu, jedině, že by si to vybrala jako náhradní volno, že například, když její dítě bude potřebovat někam doprovodit a není tam zákonná omluva, například nejedná se o lékaře, tak v tom případě si vybere náhradní volno a nemusí se to proplácet. Ale v opačném případě jakmile uplynou ty 3 měsíce a není to náhradní volno vybráno, tak i v těchto případech musí být přesčas proplacen.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, tak doufám, že jsme vám dopověděli. Předpokládám, že máme někoho dalšího na lince, dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den. Já mám takovou prosbičku, řekněte mi, co je to za nešvar dnešní doby ve zdravotnictví neustále dělat dvanáctky. Sestry v Klatovech a v Plzni, zvlášť na porodnici v Plzni, dělaj se tam dvanáctky, když potom někdo vypadne, tak třeba ty sestry slouží čtyři denní a hned nato jdou na noční čtyři, nikdo to nekontroluje. Já mám pocit, že se tam dělaj i dvojslužby, když přijde kontrola, je to tam strašný teda. To znamená, že ona slouží 2 dni ranní, 2 dni noční, měla by mít 2 dny volno, do toho právě přijdou dovolený, nemoce.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Nahrazují se služby.

osoba
--------------------
Takže ty děvčata jsou tam nastavovaný, ony odslouží třeba 52 nebo 60 hodin za 7 dní a nikdo se s nima nebaví a oni se bojí o práci, takže to nikde neřeknou. A kde jsou kontroly, který by služby přímo na těch odděleních kontrolovaly, protože tam je strašnej zmatek. Na shledanou.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozumím, díky, děkujeme moc za tuhle otázku a já možná k ní jenom připojím, když je takovýhle případ, může se člověk nějakým způsobem bránit?

Tomáš LIŠKUTÍN, advokát
--------------------
Ano, může se bránit. Já musím dát bohužel posluchačce zapravdu, vyplývá to i z praxe mé advokátní kanceláře, že ve zdravotnictví ty přesčasy jsou užívány nadměrně, nejsou splňovány limity, přestože pro to zdravotnictví jsou ještě o něco volnější než pro ostatní zaměstnance. Takováto práce přesčas ale není přípustná, ohrožuje zdraví těch zaměstnanců a dříve nebo později se to projeví na vyčerpání jejich organismu. Takže pokud ten stav trvá dlouhodoběji, já bych doporučoval obrátit se na Státní úřad inspekce práce, který provádí kontroly jak podle svého plánu kontrol, tak také na podnět od toho stěžovatele a tento podmět může být dán i prostřednictvím webového formuláře na stránkách inspekce práce nebo na podatelně, případně pokud by měla důvodnou obavu, že v případě, že by takovou stížnost podala, přišla by o místo, tak taková stížnost může být adresována také anonymně a úřad inspekce práce ji musí dříve nebo později vyřídit.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
A prověřit. Mám jeden dotaz z webu, myslím, že docela zajímavý. Paní Marcela Ortová se ptá: "Moje pracovní dny jsou pondělí, pátek, může mi zaměstnavatel nařídit práci přesčas i v sobotu nebo v neděli?"

Tomáš LIŠKUTÍN, advokát
--------------------
Ano, zaměstnavatel může nařídit práci přesčas i v sobotu nebo v neděli. Potom takové práci přesčas náleží nejenom příplatek za práci přesčas, ale také příplatek za práci v sobotu nebo v neděli, to znamená ty příplatky se kumulují, případně tam může zase dojít k vybrání náhradního volna přesčas. V této souvislosti jenom upozorňuji, že i pokud nařizuje zaměstnavatel práci přesčas, tak musí dodržet povinný odpočinek v týdnu, který je minimálně nepřetržitých 35 hodin, to znamená nemůže to rozkouskovat tak, aby ten zaměstnanec neměl v týdnu 35 hodin v kuse volno, kdy by zregeneroval, kdy by si odpočinul.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, máme dalšího posluchače na telefonu nebo posluchačku, nevím, dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady je posluchač Miloš z Brna. A mám dotaz, někdo pracuje na zkrácený pracovní úvazek třeba 0,6 toho měsíčního, té měsíční taxy, jestli může dělat přesčas a v případě, když může, tak kolik, jestli je to krácený nebo tak nějak. Děkuji.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Také zajímavá otázka, děkujeme za ni. Pane doktore.

Tomáš LIŠKUTÍN, advokát
--------------------
Tak, pokud má zaměstnanec zkrácený pracovní úvazek, tak může konat práci přesčas, ale musí s ním být vždy dohodnutá, protože u těch kratších pracovních úvazků se počítá s tím, že třeba někdy má hlavní pracovní úvazek, to znamená nelze tam tu práci přesčas nařizovat, musí být se zaměstnancem dohodnuta. Pokud je se zaměstnancem dohodnuta, tak se ale do výše stanovené pracovní doby, to znamená do úvazku 1,0 proplácí jako klasická práce, nikoli s tím 25% příplatkem, to znamená práci nad 0,6 do 1 celá bude mít proplaceno jako řádně odvedenou práci, ale příplatky za práci přesčas se budou vztahovat až nad to, když bude pracovat nad to 1,0 to znamená třeba 41. hodina v tom daném týdnu.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Díky moc. Tak ještě další posluchač, dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady posluchačka z Brna. Já jsem se chtěla zeptat, prosím vás pěkně, já jsem v důchodu, pracuji jako uklízím náš dům. Toto má na starosti správa města, jo, město to zabezpečuje a je to 2,5 hodiny týdně, teď tam nastala situace, že tam dělali stoupačky v domě, samozřejmě dovedete si představit cihel po kolena, jo, samozřejmě ti zaměstnanci, co to prováděli, si po sobě ten hrubý úklid, to znamená odnesli cihly a podobně, udělali.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale zbytek byl na vás.

osoba
--------------------
Zbytek byl na mě. A já jsem jako vznesla požadavek na toho zaměstnavatele, aby mně proplatil tu práci navíc a teď je to nějak v řešení a nijak se to neposunulo, tak chci vědět jako jak, protože samozřejmě běžný úklid je běžný úklid a toto je práce teda náročná.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
A na co máte vlastně nárok, určitě, zeptat.

osoba
--------------------
To je šílený, takže teďko jak postupovat.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan doktor se něco chce zeptat.

Tomáš LIŠKUTÍN, advokát
--------------------
Ještě se zeptám, jestli tam máte dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, na základě čeho ten dům uklízíte?

osoba
--------------------
Jak to myslíte, já to nechápu?

Tomáš LIŠKUTÍN, advokát
--------------------
Nějakou smlouvu.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou máte smlouvu s tím městem?

osoba
--------------------
No, ano, samozřejmě smlouvu mám na ty 2,5 hodiny týdně, jo, jako s tím, že prostě mám nějakou mzdu já nevím 677 korun čistého, no, a tím pádem jako je tam počítáno jenom s tím běžným úklidem.

Tomáš LIŠKUTÍN, advokát
--------------------
Ano, a v té dohodě tedy není napsáno něco, že máte povinnost uklízet mimořádně, zaměstnavatel vám to nenařídil, bylo to vlastně z vaší iniciativy, že vám to vadilo, že tam je nepořádek?

osoba
--------------------
No, tam je napsáno šalamounsky jako práce navíc jako nebo nějak v tom, já teď nejsem doma, takže se nemůžu podívat, já jsem venku, Takže jako jenom jako, že teda nebo podle potřeb zaměstnavatele nebo nějak tak to vyznělo jo. Takže z toho jako tam to není nijak specificky určeno.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, zkusíme odpovědět.

osoba
--------------------
Já to dělám, protože v tom domě bydlím, takže my jsme nikdy nechtěli mít, my se v podstatě po nějaké době střídáme, aby tam nepřišel někdo cizí, kdo by nám nezamykal, tak teď je to na mě a já se ptám, jestli, když nastane tato situace, jestli mám nárok vznést, aby mně proplatili, protože já jsem navíc strávila tím ale 15 hodin. Děkuji vám.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, rozumíme, dobře, děkujeme, zkusíme odpovědět, pane doktore.

Tomáš LIŠKUTÍN, advokát
--------------------
Děkuji za dotaz. Při takovém nastavení spolupráce bych posluchačce doporučoval, aby předtím než začne ten mimořádný úklid, kontaktovala svého zaměstnavatele a domluvila se s ním, že tento úklid bude provádět, aby potom nebylo sporné, jestli ho zaplatit nebo ne. V této situaci totiž není úplně zřejmé, jestli paní posluchačka ten úklid provedla, protože ji vadil nepořádek v domě, anebo jestli to bylo plnění její pracovní povinnosti, respektive jestli to bylo nařízeno ze strany toho zaměstnavatele. Takže v případě, kdy tam mám sjednán jednoznačně pouze pravidelný úklid před tím, než provede mimořádný úklid, ať si se zaměstnavatelem dopředu odsouhlasí, že na této plnění takové úklidové povinnosti má skutečně zájem.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, stihneme snad možná ještě dvě otázky, tahle mě zaujala, ta je tentokrát z webu. Píše tady pan posluchač, že zaměstnavatel ho vyšle jako nákupčího a kooperanta na pracovní cestu, veze díl na opravu a čeká na jeho zhotovení, no, a samozřejmě to trvá dobu delší než je jeho pracovní doba. Počítá se takovéto čekání a jízda zpět celkem třeba 7 na pracovišti do pracovní doby, eventuálně tedy do přesčasů?

Tomáš LIŠKUTÍN, advokát
--------------------
Do pracovní doby se ze služební cesty počítá pouze doba, na kterou je rozvržena klasická směna plus doba, kdy dochází k plnění pracovních povinností, to znamená pokud by měl rozvrženou pracovní dobu do 16 hodin a po té 16 hodině přebíral nějaký výsledek, něco zařizoval, podepisoval dokumenty, tak by se jednalo o výkon práce a ten by byl proplacený, ale samotná ta jízda nebo let třeba letadlem se do odpracované doby nepočítá, podobně jako přespání v hotelu.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Stejně jako čekání třeba na něco, opravený díl.

Tomáš LIŠKUTÍN, advokát
--------------------
Ano, má to vliv na cestovní náhrady, třeba na výši stravného a tak dále, ale do pracovní doby tedy pouze rozvržená směna a mimo tu rozvrženou směnu pokud plnil pracovní úkoly.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak a ještě jedna otázka, která by se také mohla týkat řady lidí, řady zaměstnanců. Ptá se pan Bukovecký, zdali mu může zaměstnavatel nařídit školení o víkendu a jestli ano, jak bude hodnoceno, jako přesčas?

Tomáš LIŠKUTÍN, advokát
--------------------
Ano, může mu nařídit školení o víkendu a měl by tam dodržet povinný odpočinek v týdnu těch 35 hodin a bude to hodnoceno jako výkon práce.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, já doufám, že jsme vás z větší části uspokojili. Určitě se k tomuto tématu, které je velmi zajímavé a na které chodí hodně otázek, ještě někdy vrátíme. Pan doktor Tomáš Liškutín byl hostem Je jaká je. Díky za to, mějte se hezky.

Tomáš LIŠKUTÍN, advokát
--------------------
Mějte se hezky, na shledanou.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.