Co dělat v případě náhlé finanční tísně? Máme pro vás hned několik rad
Finanční tíseň je velmi subjektivní pojem. Někdo má pocit, že je ve finanční tísni už když si nemůže zajít do své oblíbené restaurace. Druhý nemá na nájem.
„Jako o finanční tísni hovoříme ale až v případě, kdy nejste schopni zaplatit nájem a služby za bydlení jako je voda, plyn, elektřina,“ říká Lukáš Zelený z dTestu. Je to totiž základ dnešního, civilizovaného života. A patří sem i splátky různých dříve uzavřených půjček a hypoték.
Lidé pak vytloukají klín klínem a dostávají se dluhové pasti nebo chcete-li spirály. Jak se takovému konci vyhnout?
Nejdříve se ptejte rodičů, dětí, přátel...
„Nejbezpečnější je samozřejmě půjčka od rodiny nebo dobrých přátel,“ radí Zelený. S nimi se totiž (snad) lehce dohodnete na splátkovém kalendáři, tedy systému splátek a nehrozí vám smluvní pokuty za pozdní platbu.
Další možností je požádat zaměstnavatele o mimořádnou zálohu na mzdu na pokrytí aktuálního vyúčtování služeb.
„Pokud to není váš první případ, pak se můžete obrátit i na neziskové organizace.“ Třeba obědy dětem, na školné pro studenty, ale jde většinou o jednoúčelové akce. Pokud bydlíte u majitele nebo třeba v obecním bytě, můžete využít vzájemné dohody na postupném splácení nájemného.
Co dělat, když vám došly rodinné finance?
1. požádejte o půjčku někoho z rodiny a přátel
2. zeptejte se svého zaměstnavatele
3. obraťte se na neziskovky
4. požádejte o dávky v hmotné nouzi
5. co nejdříve informujte bankovní i nebankovní instituce, kde máte půjčky
6. místo rychlé půjčky si vezměte spotřebitelský úvěr, kontokorent nebo využijte kreditní kartu
A co dávky v hmotné nouzi?
„Je to taky možné, a to jak příspěvek na bydlení nebo i mimořádná finanční pomoc, o kterou žádáte na svém obecním úřadě,“ dodává.
Když se rodině, která má dlouhodobě nízké příjmy, rozbije pračka nebo lednička, tak jim stát může, v mimořádných případech, opravdu přispět. „Tady je ale mezera v systému, kdy o podobné možnosti lidé vůbec nevědí.“
Kdy jít s problémem „na světlo“?
Pokud jde o úvěr od bankovních i nebankovních institucí, existuje podle Zeleného plno možností. Odklad splátek, prodloužení doby splatnosti nebo třeba úprava splátek. „Dejte si ale pozor na to, jestli to je bezplatná služba nebo je na ni navázaný nějaký poplatek, který vám dluh zase zvýší.“
Ale řešte to. Jinak vás téměř na 100 % naskočí poměrně vysoká smluvní pokuta. Právě proto musíte s bankou nebo jinou institucí včas komunikovat! Ale jen komunikace vždy nestaří, pokuta vám může naběhnout stejně.
Rychlopůjčka? Ani ta nic neřeší
A co dělat, když víte, že vás čeká přechodné, řekněme dvouměsíční období výpadku příjmů? V době nemoci, cesty do zahraničí nebo z jiných důležitých důvodů? U nás jsou možná tisíce subjektů, které nabízejí takzvanou rychlou nebo mikro půjčku. Většinou do 5000 korun.
„Ale před podpisem dobře čtěte a taky si spočítejte úroky. Ty mohou být ve stovkách procent. Spíš bych volil půjčku od banky, klasický spotřebitelský úvěr, případně kontokorent nebo kreditní kartu,“ dodává právník Lukáš Zelený.
Zajímejte se o to, co je to bezúročné období, jaké jsou konkrétní poplatky. Pokud umíte kreditku používat, tak nemusí být špatným řešením. Ale i tady, pokud nedodržíte lhůty nebo zapomenete něco uhradit, tak se vám i kreditka dost prodraží.
Ostatní záznamy poraden najdete v Dopoledni s Dvojkou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka