Co dělat, aby na zahradě zpíval kos, drozd či pěnkava?
Zahrada se stane ptačím útočištěm, pokud na ní poroste dostatek dřevin, stromů, hustých keřů či popínavých rostlin.
Část by měla pokrývat kvetoucí louka, část mulčované plochy a půdopokryvné rostliny. Na zahradě přátelské ptákům bychom neměli používat chemické insekticidy.
Čím déle rostliny pokvetou, tím více hmyzu a potažmo ptactva přilákají.
Sameček kosa černého se žlutým zobákem vyniká svým zpěvem a rozličnými melodiemi. Hnízdo vymazané hlínou si kosi staví ve větvích, v keřích i nejrůznějších výklencích na domech. Hmyz, který mláďatům nosí, hledají často na zemi, po které rychle běhají a skáčou. Ideální je pro ně zahrada, na které najdou postupně sečenou a dorůstající květinovou louku. Méně nápadná je hnědě či černohnědě zbarvená samička.
Drozd zpěvný je velikostí podobný kosovi, avšak nenápadný. Jeho zpěv je méně nápaditý, ale velmi podmanivý a libozvučný. Samička staví z rozžvýkaného trouchnivého dřeva hnízdo, které po vyschnutí vypadá jako dokonalá miska – je trvanlivé, pevné a měkké. Kromě dostatku stromů a hustých keřů, kam by hnízdo schovali, proto drozdi potřebují i trouchnivějící dřevo. Živí se i bobulemi a semeny, pro mladé sbírají hmyz a plže. Šneky v ulitách rozbíjejí o kameny, aby si na nich pochutnaly.
Hojná pěnkava obecná ráda navštěvuje krmítka. Když se z jižních krajů vrátí samičky (samečci zůstávají), rádi na zahradě i zahnízdí. Hnízdečko, které vypadá jako dokonalé umělecké dílko, ve větvích stromů staví jen samička. Zvenku hlubokou misku ze stébel maskuje lišejníky a mechy, kotlinku vystele pírky a chlupy. Dospělé pěnkavy se živí semeny, kromě vzrostlých stromů proto potřebují rostliny, které je poskytují. Mláďata však krmí nejrůznějším drobným hmyzem.
Více v internetovém Receptáři www.iReceptar.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.