To, co bylo, neodplulo, stále se mnou zůstává… Na první proces s VONSem v roce 1979 vzpomínají děti odsouzených

19. září 2015

To, co bylo, neodplulo, stále se mnou zůstává… To je začátek písně Mejly Hlavsy, a tak i začíná pořad Historie Plus, který se vrací k událostem, které se odehrály před 36 lety.

Právě tehdy probíhal soud s některými z představitelů a aktérů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Z původních 11 zatčených jich souzeno bylo šest. Pět z nich odcházelo ze soudní síně rovnou do vězení.

Na místě, kde soud probíhal, se sešli někteří z „dětí“ tehdejších odsouzených, Monika Arkai-Dienstbierová (té bylo tehdy 16 let), Marek Benda (tehdy 11letý) a Jan Bednář (v té době dospělý, 26letý muž).

Také oni patřili k těm tzv. odsouzeným, protože soudní rozsudky postihly nejen obviněné, ale celé jejich rodiny.

A právě oni na danou dobu vzpomínali, co se v jejich životech dělo, jaké důsledky z toho, že se ocitli v rodině „kriminálníka“, vznikaly.

Čtěte také

Ale vraťme se k tomu, co vlastnímu soudu předcházelo – po prvních letech tzv. normalizace, která znamenala „pouhé“ sociální vyčlenění těch, kteří s komunistickým režimem a normalizací nesouhlasili, jak v pořadu říká historik doc. Michal Stehlík, přichází přelom v podobě proslulé Helsinské konference, která se mimo jiné dohodla na ochraně lidských práv.

A právě to bylo impulsem pro vznik Charty 77. Její signatáři se nezalekli ani šikany, ani perzekucí. Naopak chtěli, aby právě tento závazek komunistické Československo dodržovalo.

Jan Bednář s maminkou Otkou Bednářovou

Ale co chtít po totalitním státu, který s lehkým svědomím podepsal ledacos, k lecčemu se zavázal, včetně vlastních zákonů, ale s plněním si žádné velké starosti nedělal.

A to byl krok od chartistické snahy o dialog k vyžadování toho, aby se dodržovaly alespoň základní principy. Právě proto v roce 1978 vznikl Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS).

Krátce poté ale došlo ke kriminalizování a také k onomu proslulému soudu hlavních představitelů VONSu. Odsouzeni byli: Petr Uhl, Jiří Dienstbier, Václav Benda, Václav Havel, Otta Bednářová – vězení, Dana Němcová – podmíněný trest.

Pokud si budeme klást otázku po motivech těch, kteří ve prospěch nespravedlivě souzených pracovali, tak odpovědí nám může být text ze závěrečné řeči, který pronesla Otta Bednářová:

„Poznala jsem při neveřejných soudních rehabilitacích v 60. letech, jak svědci odvolávali svá svědectví a soudci litovali svých rozsudků z 50. let… A dodnes mne trápí svědomí, že jsem tehdy mlčela… Slíbila jsem si tehdy, že už nebudu nikdy lhostejně přihlížet nespravedlnostem, i kdybych za to měla zaplatit jakoukoliv cenu.“

Pořad Historie Plus připravila a moderuje Ivana Denčevová, hostem je historik doc. Michal Stehlík. Poslechněte si ho kdykoli nahoře v článku nebo v audioarchivu.

autor: ide
Spustit audio