Člověk by neměl čekat, až ho bůh osloví, říká vrchní zemský rabín Karol Sidon
K judaismu konvertoval až po třicítce. Přesto je dnes rabínem a snaží rozšířit povědomí o svém národu, který to ve společnosti nikdy neměl lehké. Co ho k tomu vedlo?
Lidé by podle Karola Sidona neměli čekat, že bůh udělá první krok. Spíš si musí sami najít cestu. „Je důležité získat informace, protože je hloupé padat do náboženských šílenství. Je to nebezpečné,“ říká.
Židé se vnímají jako národ. Někteří se naopak považují za Čechy, ale s židovským náboženstvím. Celý problém se dá převést i do sporu, zde se žid má psát s malým, nebo velkým ž. „Já jsem Žid. Píšu zásadně velké Ž,“ říká Sidon.
Pražská židovská obec je z 10 obcí ta největší. Má zhruba 1600 členů. Jejich průměrný věk je okolo 50 let. „Víme také, že mimo obec žijí židé, kteří cestu do obce zvažují. A je jich více než členů,“ připustil rabín.
Do křesťanského chrámu může člověk kdykoliv, když je svatostánek otevřený. Naproti tomu židovské synagogy v Praze jsou přístupné se vstupným pro turisty. „Bohoslužby jsou jen pro židy. Ale pokud má někdo zájem, tak se může domluvit a podívat se. Nesmělo by se ale jednat o velkou skupinu, to nemám rád,“ říká Sidon.
V Praze i ve světě přitom funguje židovská osvěta, aby se i nevěřící mohli lépe sblížit a porozumět židovské kultuře. „V pražské židovské obci probíhá řada besed či přednášek. Především ale funguje židovské muzeum, které má celý program zaměřený na informace a vzdělávání.“
Se svátky netroškaří
Židé, podobně jako křesťané, slaví mnoho svátků. Nejhlavnějším židovským svátek je ten nejčastější, tedy šabat, který je každou sobotu.
Druhé v pořadí jsou tzv. vysoké svátky. Roš ha-šana je začátek židovského roku a Jom kipur je znám jako den smíření. Slaví se celých 10 dní mezi nimi.
Poté jsou ještě tři tzv. poutní svátky a dva svátky Chanuka a Purim, které nejsou předepsány Tórou. „Jak vidíte, nejsme žádní troškaři,“ říká s úsměvem rabín.
Hledání předků
Židé jsou národ zvyklý hledat důkladně ve svých kořenech. „Jsme tady, abychom si pamatovali a snažili se zalepit díry v paměti.“
Právě chuť pátrat po předcích dovedla Sidona až k judaismu. „Snaha dopídit se prázdného místa po tatínkovi, kterého jsem prakticky nepoznal, vedla k hledání informací. Dostal jsem se až k archivům a zjistil další souvislosti. Najednou jsem zjistil, že spousta věcí je jinak,“ přiznává dnes.
Jak se mu spolupracovalo s Jurajem Jakubiskem? Co ho pojí s rozhlasem? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
