Cítíte se unavení z vlastního života? Terapeut radí, jak poznat, co opravdu potřebujete

26. únor 2026

Máte všechno, jak má být – práci, rodinu, přátele. A přesto večer cítíte napětí a nespokojenost. Proč neumíte pojmenovat, co vám vlastně chybí? „Často se to začne lámat kolem třicítky, kdy si lidé začnou uvědomovat, co skutečně chtějí a co jen plní ze zvyku,“ říká terapeut Lucian Kantor. Jak rozlišit mezi tím, co od vás očekávají druzí, a tím, co opravdu potřebujete? 

Podle Luciana Kantora za mnohé může socializace. „Podvolíme se a dlouhou část života děláme věci proto, že si myslíme, že se to od nás očekává. Pak ale přijdou děti a nastaví nám zrcadlo. Začnou se ptát, proč musí dělat to a to. Dospělé to často popudí, ale právě díky tomu si mohou uvědomit, co sami dělají automaticky, a co by skutečně potřebovali,“ vysvětluje terapeut.

Skutečné potřeby

Je však nutné rozlišit mezi potřebou a pouhým chtěním. „Chtění je krátkodobé uspokojení – třeba když přijdu do cukrárny a chtěl bych sníst všechny zákusky. Potřeba je udělat si radost. Měli bychom se ale ptát, jestli když něco získám, budu spokojený i za měsíc.“

Jak ale zjistit to, co skutečně potřebujeme? Podle Kantora existují v běžném denním rytmu dva momenty, kdy si můžeme uvědomit, zda opravdu žijeme to, co chceme. „Je to večer před usnutím a ráno po probuzení. Pokud člověk usíná s pocitem, že nic nezažil, že jen plnil povinnosti a je z toho vyčerpaný, nebo ráno vstává s přáním den raději zaspat, je něco špatně.“

Ideální život vs. skutečný

Pomoci může jednoduché cvičení s papírem přepůleným na dvě části. „Na jednu stranu si napište svůj optimální život – tak, jak byste o něm snili třeba v dospívání, co byste chtěli dělat a jak byste chtěli žít. Na druhou stranu si bez příkras popište, jak žijete dnes. Pak hledejte průniky a všímejte si rozdílů.“

Pokud je realita od představ výrazně vzdálená, má podle psychoterapeuta smysl ptát se, jak se to stalo. „Nevracejte se do minulosti a nehledejte viníky. Zamyslete se nad tím, jaké tlaky jste přijali za své a kde dlouhodobě děláte věci, které vás nenaplňují, ale vyčerpávají. Právě trvalá únava bývá častým signálem, že nežijete úplně svůj život,“ dodává Lucian Kantor.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.