Čína přesvědčuje své občany k návratu domů. Policejní stanice má mít v Srbsku, Maďarsku i Praze

13. listopad 2022

Španělská nezisková organizace Safeguard Defenders v září zveřejnila informaci, podle které Čína provozuje 54 zámořských policejních stanic, mimo jiné i v Praze a dalších městech Západu. Buňky zřejmě slouží k nátlaku na čínské občany v zahraničí, včetně disidentů. Některé Evropské státy existenci podobných stanic na svém území ale odmítají, píše na svém webovém serveru Rádio svobodná Evropa.

Novináře zaujal zejména postoj Srbska a Maďarska. Podle informací španělské neziskové organizace totiž čínské policejní stanice existují i v těchto zemích.

Čtěte také

Vlády v Bělehradě a Budapešti to ale hned popřely, zatímco v jiných státech Evropy i v Severní Americe zpráva odstartovala velká vyšetřování.

Safeguard Defenders tvrdí, že provoz stanic patří mezi zámořské operace úřadů veřejné bezpečnosti ze dvou čínských provincií. Slouží prý k přesvědčování občanů, aby se vrátili do Číny, a to i prostřednictvím nátlaku na jejich rodinné příslušníky doma v Číně.

Čtrnáct vlád už zahájilo vyšetřování zámořských policejních stanic. Nizozemský a irský kabinet nařídily Číně, aby zařízení uzavřela.

„Čínský dohled“ v Maďarsku

Maďarský opoziční poslanec Marton Tompos (strana Momentum) řekl, že policejní stanice obvykle jen nabízejí pomoc svým občanům.

Čtěte také

Zároveň ale signalizují, že „čínský dohled“ je přítomen i v Maďarsku. Tompos se dostal do novinových titulků v říjnu, když se rozhodl prozkoumat dvě údajné čínské policejní stanice v Budapešti.

Navštívil dvě zařízení, která působí v oblastech, kde sídlí početná čínská diaspora. Na videu zdokumentoval budovu, která měla na zdech tři velké billboardy s názvem a logem zámořské policejní stanice Čching-tchien, jedné z čínských oblastí zmíněných ve zprávě organizace Safeguard Defenders.

Tomposovi se nepodařilo kontaktovat personál, a když místo o několik dní později znovu navštívil, nápis už tam nebyl. Skutečnost, že na jednu ze svých kanceláří Číňané umístili hned tři velké billboardy, ukazuje, že se nebáli odhalení, myslí si opoziční poslanec.

I v Srbsku

Maďarsko a Srbsko se v posledních letech staly nejbližšími partnery Číny v Evropě. Maďarský premiér Viktor Orbán a srbský prezident Aleksandar Vučić vybudovali pevnější politické vztahy s Pekingem a navázali čínské investiční a obchodní vazby.

Srbsko a Čína podepsaly dohodu, která umožňuje čínským důstojníkům pracovat po boku svých srbských protějšků.

Vše pod záštitou rozsáhlého infrastrukturního projektu Nová hedvábná stezka.

Srbští představitelé teď k obviněním mlčí. Výzkumník z Bělehradského centra pro bezpečnostní politiku Vuk Vuksanović si myslí, že se srbská vláda pokouší celou kauzu zamést pod koberec.

Čtěte také

Bělehrad si dává pozor, aby neohrozil svůj vztah s Pekingem. Ve zprávě Safeguard Defenders je přitom čínská stanice v Bělehradě zmíněna jako místo zdokumentovaného případu nuceného návratu.

Nevládní organizace s odvoláním na dokumenty čínské vlády uvádí, že v roce 2018 byl čínský občan, který žil v Bělehradě, obviněn z krádeže v Číně a přinucen k návratu.

Srbsko a Čína podepsaly v roce 2019 dohodu, která mimo jiné umožnila čínským důstojníkům pracovat po boku svých srbských protějšků kvůli přílivu turistů a pracovníků z Číny v uplynulých letech.

Opoziční poslanec Pavle Grbović řekl Radiu Svobodná Evropa, že existují důvody pro zahájení vyšetřování aktivit čínských policejních stanic v Srbsku. 

Čtěte také

Policejní základny, jako jsou ty, z jejichž provozování je teď Čína obviňována, by mohly narušit územní celistvost hostitelské země. Například tím, že mohou překračovat národní jurisdikce a ochranu poskytovanou podle domácího práva.

Náměstek čínského ministra veřejné bezpečnosti Tu Chang-wej v červnu uvedl, že vláda jen za poslední rok přesvědčila přes 200 tisíc lidí, aby se vrátili a čelili obvinění například  i z malých podvodů. 

Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiu. Připravila Tea Veseláková a Magdaléna Fajtová.

Spustit audio

Související