Čím je starší, tím je hezčí, tvrdí o jedlém kaštanovníku zahradník Chlouba
Když se řekne kaštan, vybaví se nám ve většině případů jírovec maďal. My si ale tentokrát povíme o, u nás méně známém, jedlém kaštanovníku.
Mezi veřejností je zakořeněn názor, že jedlý kaštan není možné v našich podmínkách sázet a pěstovat. Omyl. To, že se těmto stromům v našich podmínkách daří, dosvědčuje cca 500 vzrostlých stromů, které se na našem území v různých lokalitách vyskytují, a dále tři kaštanové sady, kde jedlé kaštany prosperují a plodí.
Jedním z nároků, který tento strom má, je prostor. „Na malé zahradě ho pěstovat určitě nepůjde, i když existuje několik odrůd, které mají kompaktnější tvar a menší velikost. Ale i ony dorůstají do výšky sedmi až osmi metrů. Pokud bychom použili běžné odrůdy jedlého kaštanu, musíme počítat, že doroste do velikosti až 20–25 metrů. Je to ale otázkou několika generací, než toho docílí,“ říká zahradník Pavel Chlouba.
Přesto si zaslouží, abychom je pěstovali, protože jsou velmi hezké a jejich plody užitečné. Jednu zápornou vlastnost ale mají – dělají trošku více nepořádku, než máme u stromů rádi.
Jedlý kaštanovník vyžaduje prostor a slunce
Kaštan má rád dostatek místa, daleko od budov na otevřeném slunném místě. Potřebuje živnou, hlubokou, dobře propustnou půdu. Nesnáší, když mu kolem kořenového krčku stojí voda. Půda by měla být mírně kyselá, nebo neutrální.
„Je důležité dodat, že pokud bychom chtěli mít kaštanovník na zahradě jako okrasný strom, tak nám jeden stačí. Jestli bychom z něj ale chtěli mít užitek kvůli jedlým plodům, což je obvykle hlavní důvod jejich pěstování, pak potřebujeme kusy dva. Buď dvě odrůdy, nebo dva semenáčky, protože když stojí samostatně, tak opylení je komplikované a většina plodů zůstává prázdná bez živného jádra,“ vysvětluje Pavel Chlouba.
Kaštanovník má chutné a lahodné plody
Kdo jedlé kaštany jednou ochutnal, pak měl velkou šanci si je oblíbit. Když jsou čerstvé a dobře upravené, jsou lahodné a navíc výživově hodnotné. Využívají se například v cukrárnách na výrobu různých náplní (typicky maďarský produkt je kaštanové pyré), na výrobu zákusků nebo jenom do šlehačky.
Pěstují se ve velkém třeba ve Francii, Itálii, na Korzice. Když dozrávají, pořádají tam kaštanové slavnosti. „Je to věc, kterou bych chtěl jednou v životě zažít. Vyrábí se z nich například i pivo, čokoláda, nádivky. Je to strom, který je krásný a platí u něj, že čím je starší, tím je hezčí,“ vyznává se ze svého obdivu ke kaštanovníku zahradník Chlouba.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
