Chytrý jako rádio

5. únor 2016

Chytrý jako rádio – tak se na Rádiu Junior jmenuje naše celotýdenní téma, kterému se budeme věnovat i v rubrice Zapiš si to uši. Připomeneme si zajímavé díly z minulých let, každý den od jiné redaktorky, třeba od Klárky, Zorky, Šárky, Jany nebo Majdy.

Co je to elektronická komunikace?

V době, kdy byli vaši rodiče malí, nebyly ještě mobily ani internet a děti si posílaly papírová psaníčka. Dneska ale světu vládne komunikace elektronická. A ta nezačala ničím jiným než e-mailem. Přičemž mail anglicky znamená pošta a písmenko E před ním je zkratka pro slovo elektronická. E-mailovou adresu, na kterou nám můžete psát, máme samozřejmě i my - radiojunior@rozhlas.cz.

A máme také facebook, kterému se někdy tak trošku hanlivě přezdívá ksichtokniha. To proto, že face je anglicky obličej a book kniha. Facebook ukazuje přátelům naše fotky a videa, posílá pozvánky na akce, přitom je možné si na stejném místě vzájemně dopisovat a zveřejňovat své názory nebo sdílet cizí obrázky a videa.

Lidé mezi sebou můžou komunikovat i prostřednictvím řady mobilních aplikací (například Viber nebo WhatsApp), ale na psaníčko z papíru stejně žádná z nich nemá. A to si zapište za uši.

Jedovatá ochrana

0:00
/
0:00

Někteří živočichové se brání jedovatým kousnutím nebo škrábnutím. Donedávna se myslelo, že kousnutí obrovského ještěra varana komodského je nebezpečné proto, že má v tlamě spoustu zbytků potravy a tedy i bakterií – zjednodušeně bacilů. Ovšem pozor – vědci zjistili, že to nejsou bakterie, které po kousnutí dělají v ráně neplechu, ale že je to skutečný a nefalšovaný jed. Tenhle objev vyvolal ve vědeckém světě velikou senzaci. A varan komodský, který naštěstí u nás nežije, se tak zařadil s velikou slávou mezi jedovaté plazy.

Že jsou jedovatí plazi, tedy mnozí hadi a ještěři, to je známá věc. Že je jedovatý hmyz – například různí brouci, motýli nebo sršni, vosy a mravenci – to určitě také víte. Jsou i jedovatí pavouci, kteří nepatří mezi hmyz, ale jsou to osminozí členovci. Také mnozí obojživelníci – žáby a mloci – jsou jedovatí. Jed slouží někdy k útoku, ale velice často k obraně. Jedovatí živočichové jsou mnohdy velice pestře zbarvení a upozorňují tak nepřátele: Pozor na mě, když mě spolkneš, bude ti špatně. Vidíte, jak je důležité poslouchat varování před nebezpečím? A to si zapište za uši.

Přistání na Měsíci

0:00
/
0:00

Když francouzský spisovatel Jules Verne před 150 lety napsal knížky Ze Země na Měsíc a Kolem Měsíce, možná si nejeden čtenář ťukal na čelo. Že by člověk letěl na Měsíc? To už pan spisovatel opravdu přehnal. Na Měsíc se žádný člověk nedostane!

První opravdová výprava k Měsíci se uskutečnila až o sto let později, v roce 1968. Kosmická loď Apollo 8 obletěla Měsíc! A o rok později se kosmická loď Apollo 11 se třemi astronauty na palubě vydala k povrchu Měsíce. První člověk, který na Měsíc vstoupil, se jmenoval Neil Armstrong. Jeho větu „Malý krok pro člověka, velký skok pro lidstvo" tenkrát slyšel v rádiu a televizi skoro celý svět.

Kdy a kde vznikly Olympijské hry?

Olympijské hry jsou velká sportovní soutěž v mnoha disciplínách a sportech, které se účastní sportovci z celého světa. Svoji inspiraci našly v antických olympijských hrách ve starém Řecku. Tady je podle pověsti založil bájný silák Hérakles a úplně první se konaly roku 776 před naším letopočtem na ostrově Peloponés.

Od té doby se hry konaly každé čtyři roky a toto pravidlo převzaly i novodobé olympijské hry. Vedle letních byly později založeny ještě zimní, takže sportovci poměřují svoje síly ob rok. Před několika lety se navíc začaly pořádat i olympijské hry pro mládež. Takže až vám bude, holky a kluci, 14 let a budete chtít svoje síly změřit s celým světem – hurá na olympijské hry. Ale nezapomeňte, že není důležité zvítězit, ale pořádně si to užít! A to si zapište za uši.

Víte, že sopky jsou i v České republice?

O sopce, která chrlí lávu a mohutné oblaky popela, jste už určitě někdy slyšeli. Možná, že také víte, že i Česká republika má spoustu sopek. Ne? Pak budete asi překvapení, že řada českých sopek jsou krásná výletní místa.

Určitě znáte horu Říp, Milešovku v Českém středohoří, Kunětickou horu u Pardubic nebo Komorní hůrku kousek od Chebu. Tyhle všechny známé kopce a ještě mnohé další byly kdysi hodně dávno, v době, které se říká třetihory, rozběsněnými sopečnými kužely. Dnes jsou vyhaslé a mnohem menší, vlastně už jsou to jen takové špunty, které ty bývalé sopky ucpaly. Že by se opět probudily k životu a začaly chrlit lávu se bát nemusíte.

Ale na druhou stranu pár činných sopek v Česku přece jenom máme. Říká se jim bahenní sopky a našli byste je v přírodní rezervaci Soos kousek od Františkových lázní. Jsou to většinou jen takové malé díry nebo kopečky v jílovité zemi, ze kterých uniká plyn. Ten při cestě z hlubin země na povrch vytlačuje vodu a ta rozpouští jíl v takovou bahnitou kaši, kterou pak sopka jakoby prská.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...