Chystáte se bruslit? Představujte si, že se proboříte, radí propagátor dálkového bruslení

30. leden 2019

Ještě před dvaceti lety bylo dálkové bruslení spíše sportem samotářů. Dnes se na přírodní led vydávají stovky lidí. Jak poznat, že je led bezpečný a jaké záchranné vybavení bychom měli mít? Dálkového bruslaře Jana Stodoly se ptala Zuzana Burešová.

Letošní zima slibuje ideální sezónu milovníkům bruslení na přírodním ledu. Výkyvy teplot ovšem mohou být někdy zrádné. Jak poznat, že je led bezpečný?

Za cílem se mi poslední čtyři roky vměstnaly do pár minut, říká bronzová olympionička Karolína Erbanová

Karolína Erbanová

Čtyři roky už sice bruslí v Nizozemí, přesto je prvním místem, kde chce po olympiádě slavit, české Vrchlabí. V rozhovoru s Lucií Výbornou to říká bronzová olympijská rychlobruslařka Karolína Erbanová. „Tomu, že mám bronz, už věřím. Po konci závodu ale přišlo hodně emocí, uplynulé čtyři roky se vměstnaly do pár minut,“ připomíná svůj emotivní zisk bronzové medaile, v němž nechyběly ani slzy.

„Nejjednodušší je, když si vezmete jakoukoli dřevěnou tyč, třeba násadu od lopaty, a udeříte do ledu před sebou. Pokud se hned neproboří, můžete ho spolehlivě zkoumat podle zvuku. Potřebujete k tomu ovšem rozeznít led asi 15 až 20 metrů od sebe, takže tam musíte vyslat dobrovolníka,“ popisuje ve vysílání Večerního Radiožurnálu Jan Stodola.

V posledních letech jsou podle něj na zamrzlých velkých českých rybnících a přehradách slyšet výhradně vyšší tóny. Intenzivní dunění silného ledu český bruslař už nejspíš jen tak nezažije.

Tipy Jana Stodoly, kam se vydat za bruslařským zážitkem

Kromě známých tras na Lipně nebo Orlické přehradě, kde se dají ujet i stovky kilometrů, si krásně zabruslíte třeba také na vzdutí Otavy u Zvíkova nebo na Hracholuské přehradě. Pro bruslaře zajímavé jsou podle Jana Stodoly i pískovny u Čelákovic, kterým se říká Malvíny.

Znovuobjevená zábava

„Opravdový koncert jsme zažívali na Orlíku před třiceti lety. Tou dobou tam ještě nikdo běžně dálkově nebruslil a nestávalo se, že bychom potkali někoho na výletě na bruslích,“ vzpomíná propagátor nordického bruslení. Od té doby se situace výrazně změnila a bývá těžké vyrazit někam na led, bruslit několik hodin a nikoho nepotkat.

Ledová magistrála na Lipně

„Princip nordických bruslí je tisíc let starý. Jde o dlouhé ostří zasazené do nějakého nosiče. Dříve to byly kosti nebo dřevěné nosiče a spousta lidí si je dělala sama. Dnes jsou to průmyslově vyráběné hliníkové profily nebo plastové nosiče. Připínají se buď běžkařským vázáním, nebo pomocí provázku k botám, záleží na stylu a na modelu,“ přibližuje Jan Stodola.

Co byste si doma neměli zapomenout

Důležitým doplňkem vybavení dálkového bruslaře je i tyč nebo dlouhý klacek na zjišťování síly ledu, vyprošťovací bodce a házecí šňůra. A kdo nechce jet v případě proboření hned domů, měl by si s sebou sbalit i náhradní oblečení.

Ani sebelepší výbava ovšem nemusí stačit, pokud člověka v ledové vodě zachvátí panika. „Každému, kdo jde bruslit, doporučuju, ať si představuje, že tam spadne, že si zaplave a pak zase vyleze. Pokud s tím bude počítat, vyleze snadno a bude mít jenom zajímavý zážitek,“ radí Jan Stodola.

autoři: Zuzana Burešová , and
Spustit audio

Související