Chybí nám soudnost, sám mám z vody velký respekt, říká předseda Svazu vodáků Libor Polák

Libor Polák je vodák tělem i duší. Už jako školák začal jezdit na vodácké akce v rámci Turistického oddílu mládeže. Pod Svaz vodáků České republiky dnes spadá pramicová  a raftová sekce – a v závodním raftingu jsou Češi velmi dobří. Na loňském Mistrovství světa v Argentině získali čtyři zlaté medaile v hlavních kategoriích a deset v dílčích.

Vodáci budou moci plout po některých řekách s alkoholem v krvi bez pokuty

Vodáci by mohli plout po některých řekách s alkoholem v krvi bez hrozby pokuty.

Český vodní sport je dlouhodobě na světové špičce. „Myslím, že je to tím, že Česká republika je na vrcholu vodních cest, u pramenů, takže řeky sloužily jako dopravní cesty. Tím se lidi naučili žít s vodou jinak než v úrodných nížinách, kde toky spíš překonávali, než využívali“. Přesto o vodáckých úspěších není příliš vědět. „Jako malý a neolympijský sport máme problém o sobě dát vědět, jako si to mohou dovolit sporty komerčně a televizně zajímavé.“

Nejkrásnější a nejběžnější řekou na sjezd je Vltava, pro začátečníky Berounka a pro romantiky a milence Orlice. „Na Vltavě jsem byl naposledy před patnácti lety a při jízdě jsem se dostal do hlubokých cestovních depresí: na všechno byly fronty, kempy byly přecpané a hlučné.“ Libor Polák v této souvislosti zmínil také vládní úpravu, která povoluje pití alkoholu na vodě. „Na každé dopravní cestě by měla platit stejná pravidla: cyklostezka, řeka i silnice praskají ve švech a je třeba je striktně dodržovat. Alkohol má nepříjemnou vlastnost, že utlumuje pud sebezáchovy a zvyšuje sebevědomí.“

Letošní vodácká sezóna zatím není z nejpovedenějších. I vodáky trápí sucho a nízké stavy řek

Počasí zatím vodákům moc nepřeje. V každém kraji včetně Královéhradeckého je několik toků splavných, k přehnanému optimismu ale mají jak vodáci, tak hydrologové daleko. A to nejen na Hradecku  - mluví se třeba o tom, že jedna z nejpopulárnějších českých řek - Vltava, bude nesjízdná zhruba od poloviny července. A jak to tedy vypadá ve východních Čechách?

Častou chybou českých vodáků podle něj je nedostatek soudnosti. Při pádlování na vodě vůdce plavidla není schopen dovézt zbytek posádky, protože jeden střízlivý nemá zbytek podnapilých pod kontrolou. Jediné, co může udělat, je z lodi vyskočit, což ostatní neudělají, protože jim nebezpečná situace bude připadat zábavná. „Jsou místa, kde to může být fatální. Jezy, což nejsou hladké průjezdy po volně plynoucí řece, jsou překonání rozdílu mezi výškovými hladinami a voda dělá věci, které vám mohou ublížit.“

Sám něco podobného zažil: sjížděli jezy za lehce zvýšené vody na Orlici a převrátili se. „Pod jezem se tvořil zpětný proud, takzvaný válec. Já jsem se z něj dostal, ale kamarádka měla problémy. Trvalo to dlouho a bylo to nepříjemné. Od té doby mám z vody velký respekt.“