Chyba není selhání. Dítě by mělo vědět, že i trojka může být dobrá známka, radí terapeut
Škola nás neučí jenom číst, psát a počítat. Skrze pravidla, známky a hodnocení v nás zakořeňuje i vzorce chování, které si můžeme nést až do dospělosti. Jak nás ovlivňuje vztah k chybám nebo tlak na výkon? A co s tím můžeme dělat? Vysvětluje terapeut Lucian Kantor.
Jedním ze vzorců, které si ze školy můžeme odnést, je podle terapeuta Luciana Kantora způsob, jakým vnímáme chybu. Škola nás učí hledat správnou a špatnou odpověď, v běžném životě ale chyba nemusí znamenat selhání. „Chyba je neočekávaný výsledek. Nemělo by to být označení: toto je chyba. Mělo by to být vyjádření: hele, pojďme to příště zkusit udělat jinak, aby to dopadlo tak, jak chceme,“ vysvětluje.
Čtěte také
Problém podle Kantora nastává ve chvíli, kdy si dítě špatný výsledek spojí samo se sebou. Když udělá chybu, může ji automaticky vnímat jako důkaz, že je špatné nebo hloupé. Velkou roli v tom hraje očekávání rodičů.
„Pro některé je opravdu jednička jediná možná známka. Přitom někdy má dítě vlohy na to mít z některého předmětu za tři a je to dobře. Dítě by mělo cítit, že je to dobře, že se snažilo, že udělalo všechno, co mohlo,“ upozorňuje terapeut.
Vedle známek i zážitky
To, jaký vztah si dítě ke škole, k chybám a vlastnímu výkonu vytvoří, ale neovlivňuje jen samotná škola. Důležitou roli mají podle Kantora i rodiče a prarodiče – třeba už jen tím, na co se dítěte ptají po návratu ze školy.
„Otázka byl ale neměla znít: Co bylo ve škole. Ale spíš: Co nového ses dozvěděl. Co nového jsi zažil, aby dítě vnímalo školu i skrze své kamarády, a ne jen jako nutnou povinnost,“ radí terapeut.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
