Chov spárkaté zvěře

9. únor 2019

Nestačí jen láska chovatele, i spárkatá zvěř má své základní životní potřeby: dostatek vhodného krmiva, volný přístup k vodě a prostor. To jelenům, srncům, daňkům, muflonům a dalším zástupcům spárkaté zvěře stačí. Ale do hry vstupují také zákony a úřad.

Životní potřeby

Zvěř potřebuje určitý prostor, stálý přístup k vodě a vhodné krmivo. A to jsou věci, které pravidelně i namátkou kontroluje Státní veterinární správa. Jejím hlavním úkolem je především zabránit týrání zvířat. Dalším požadavkem je, aby takto chovaná zvěř nemohla uniknout do volné přírody, bývá totiž obvykle i ochočená, byť jen částečně a ve volné přírodě z toho mohou být problémy. Doporučuje se až dva metry vysoký plot a také zabezpečení vchodu. Nutný je také sklad na krmivo.

Michal Fišer se svými zvířaty

Veterinární péče

SVS kontroluje životní podmínky, ale je také potřeba mít kontakt s veterinárním lékařem, který přijede v případě potřeby – řeší nemoc, úraz nebo vakcinaci.

Voda a krmivo

Ideální je, pokud je na pozemku volně přístupný zdroj vody, ale může to být třeba do země zapuštěná dostatečně velká nádoba, kde je pak potřeba denně vodu měnit. Krmí se senem, ovsem, ječmenem nebo kukuřicí, existují i průmyslově zpracované směsi. Michal Fišer, který několik let provozuje ZOOcentrum Srdov s chovem spárkaté zvěře, varuje před pšenicí, která by vysokým obsahem lepku mohla způsobit potíže s trávením.

Muflon Leoš

Je možné částečně využít i tvrdé suché pečivo, ale jen jako doplněk nebo občasný pamlsek. Pečivo by nemělo být slané ani sladké a hlavně ne plesnivé. Vhodnou složkou krmení jsou třeba jablka nebo mrkev, své místo v jídelníčku má i speciální liz – sůl s minerály, které se z potravy jen těžko doplňují.

 

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.