Chorvaté udržují moc hezké vánoční zvyky
Víc než na Štedrý den se v Chorvatsku připravují na celý advent. Církevní svátky, jako například den svaté Lucie, tu hrají velkou roli.
Jinak je atmosféra Vánoc podobná jako u nás – zdobí se města a rozsvěcí vánoční stromky.
Chorvaté udržují i další pěkné vánoční zvyky. Třeba vezmou semena obilí a na talíři je nechají vyklíčit – štěstí bude mít ten, komu obilí vzejde do Štedrého dne.
A další obyčej, který někteří Chorvaté dodržují i dnes: z chléva se vezme sláma, vystele se jí jedna místnost a někdy se na ní i spí – aby se do domu přinesla hojnost.
Dřív se taky zapalovala tři velká polena, která symbolizují svatou trojici, a od těch se pak zapalovaly všechny svíčky v domě.
Chorvatské děti stejně jako my věří, že když celý Štědrý den nebudou jíst, uvidí zlaté prasátko. Hladovění si pak vynahradí u bohaté štědrovečerní večeře. Na stole bývá ryba, saláty, fazole a třeba i sýr. Cukroví se peče podobně jako u nás, jen je možná ještě sladší.
Dárky chorvatským dětem nosí Djed Božićnjak, dřív to byl Djed Mraz. Donese je 24. prosince, ale rozbalují se až 25. prosince.
A jak je to v Chorvatsku se sněhem? V roce 2013 měli dokonce sníh přímo u moře, ale to byla obrovská výjimka. Taky z toho byli všichni překvapení a nikdo nešel do práce.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.