Choroby psů a koček ve stáří a jejich prevence
Tématem veterinární poradny bylo psí a kočičí onemocnění ve stáří. Více nám prozradil veterinář Michal Alexa.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jitka Zelenková a její Chanson d´amour to byla úvodní píseň druhé hodiny magazínu Je jaká je, který posloucháte na Dvojce Českého rozhlasu. Příjemné dopoledne vám všem přeje Eva Kvasničková a ve studiu už vítám i našeho dalšího hosta, kterým je pan doktor Michal Alexa z Veterinární nemocnice AA-Vet. Dobrý den.
MVDr. Michal ALEXA, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Dobrý den.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane doktore, jaké téma jste vybral pro tu dnešní Veterinární poradnu?
MVDr. Michal ALEXA, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
No, dnes bychom se mohli bavit o stáří a onemocněních ve stáří, které potkávají psy a kočky, které doma chováme.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Asi úvodní otázka nemůže být jiná, než kdy vlastně u psů a u koček začínáme o stáří mluvit?
MVDr. Michal ALEXA, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
To je hodně spekulativní otázka, protože tam není přesně dané, co je stáří. U těch koček je to stáří v podstatě někde kolem 10 roku života, respektive po 8, po 10 roku života, záleží jakým způsobem je ta kočka chovaná, ale dožívají se kočky běžně 16, 17 let. U pejsků, tam je to ještě složitější, protože tam to stáří závisí od plemene příslušnosti, obecně velká plemena kolem 30 kilogramů a více mají tendenci být starší dříve, to znamená třeba už kolem toho 8, 9 roku života. Některá plemena stárnou pomaleji jako třeba pudlové, jezevčíci, různí drobnější kříženci, tam to stáří většinou až po tom 12, 13 roku života můžeme toho pejska považovat jako za starého.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
V jaké frekvenci byste doporučoval docházet s psími a kočičími seniory a seniorkami na preventivní prohlídky na veterinu?
MVDr. Michal ALEXA, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Není to úplně složité si spočítat, že pokud ty pejsky musíme i ve stáří pravidelně očkovat minimálně proti vzteklině, tak by bylo vhodné s nimi docházet vždy tady na ty pravidelné lékařské prohlídky spojené s očkováním, což může být jednou ročně až jednou za tři roky. Samozřejmě pokud ten pejsek už přesáhne určitou hranici, nebo ta kočka, těch třeba 10, 12 let, tak tam by pak bylo dobré se zastavit aspoň jednou ročně za tím veterinářem, pokud i ten majitel nesleduje, že má ten pes nějaké problémy.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
U psů a u koček je to samozřejmě podobné jako u lidí, tedy, že s rostoucím věkem přibývá těch zdravotních problémů. Kdy my vlastně coby chovatelé máme šanci odlišit, že už je to opravdu ten příznak stárnutí, už se to bude jenom zhoršovat a kdy jde opravdu o nějakou nemoc, kterou bychom měli akutně řešit?
MVDr. Michal ALEXA, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
K tomu právě by měly, k tomuto odhalení by měly sloužit ty preventivní prohlídky. Ne každé onemocnění musí být pro toho majitelé zjevné na první pohled. Jsou onemocnění vleklá, která v tom stáří toho pejska postihnou až třeba po nějaké době a právě ten veterinář by měl v rámci té preventivní prohlídky, která je součástí každého, každé vakcinace, tak by měl odhalit, jestli se něco děje, co by šlo nějakým způsobem upravovat, co by šlo nějakým způsobem léčit. U pejsků se setkáváme s onemocněním celé řady orgánů, s celou řadou orgánových postižení, které jsou podobné i těm lidským, ale není to vždy to stáří, které by způsobilo, že ten pejsek onemocní. Jsou samozřejmě poruchy centrální nervové soustavy, jsou poruchy, poruchy ortopedického onemocnění, pohybového aparátu jako je artróza, které samozřejmě čas už jednou prostě na to nastal a už to ani veterinář nevrátí, ale můžeme v rámci preventivního působení tady tyto vědci oddalovat. To, čemu u lidí říkáme senilita, u pejsků tomu říkáme jakási kognitivní dysfunkce nebo senilní kognitivní dysfunkce, je to v podstatě porucha učení a vnímání, to znamená každý ten chovatel si kolem toho 13, 14 roku života toho pejska, když bereme nějaké takové střední plemeno, uvědomí, že ten pes už pořádně neslyší, že špatně vidí a že se nechová tak, jak se choval dřív. A i ta centrální nervová soustava toho jedince stárne a my jsme schopni různými aspoň medikamenty nebo různými potravinovými doplňky zabránit tomu, aby to stáří probíhalo nějak velmi rychle. U velkých plemen, tam se často majitelé mohou setkat se situací, kdy ten pes je dlouho mladý, dlouho je naprosto vitální a pak třeba během jednoho roku úplně sejde. To je typické třeba pro labradorské retrívry, zlaté retrívry, vlčáky a tady prostě ty větší plemena psů.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když si vezmeme zcela konkrétní případ, může se nám stát, že pejsek se nám doma počůrá, zkrátka, že dojde k samovolnému úniku moči, teď tedy je na nás, abychom zvážili, jestli opravdu už je to příznak stáří a že tyto problémy budou nastávat častěji, nebo může jít o nějaký akutní zánět močových cest?
MVDr. Michal ALEXA, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Přesně tak, ne každý projev onemocnění u staršího pejska musí být okamžitě indikací k tomu, abychom to uzavřeli a zlomili nad tím pejskem hůl nebo nad tou kočkou. Je celá řada nemocí, které jsou samozřejmě na to stáří vázaná, ale dají se velmi dobře léčit. Takovou beznaděj samozřejmě člověk dřív nebo později dostane, pokud se ty choroby už potom kumulují a ten majitel potom vidí, že ten pejsek nebo ta kočka už z toho života jak se říká nic nemá. Takovým mantinelem pomyslným by samozřejmě mělo být nějaká schopnost přijímat potravu, těšit se třeba z přítomnosti toho, ještě toho svého pána a nějakým způsobem žít důstojně, to znamená v případě, kdy už není schopný, není schopné to zvířátko zajistit své základní potřeby, pořádně se najít, hubne, je kachektické, není schopné udržet stolici a moč navzdory tomu, že je v péči toho veterináře, a ten majitel pro to dělá nebo dělal samozřejmě co mohl a ví, že to prostě už lepší nebude. Tak pak samozřejmě už je otázkou nějaké humanity, jestli takové zvířátko dále chovat. Ale do takovýchto stavů se opravdu dostáváme velmi, velmi krajně.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké problémy nejčastěji trápí psí a kočičí seniory a seniorky?
MVDr. Michal ALEXA, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Nejčastěji jsou to onemocnění ortopedického aparátu, to znamená nějaká artróza, různé neurologické obtíže spojené třeba u velkých plemen psů s onemocněním bederní páteře, kyčelních kloubů a podobně. Pak jsou to, je to celá řada nádorových onemocnění, které mohou postihovat nejčastěji teda kožní deriváty, mléčnou žlázu u fen a podobně. Pak u pejsků jsou to onemocnění prostaty a urogenitálního aparátu. U koček velmi často onemocnění ledvin, ledvinná selhání jsou velmi častou příčinou úhynu koček v pokročilém věku. A u fenek to bývá ještě onemocnění urogenitálního aparátu, to znamená onemocnění dělohy, případně vaječníků a s tím asociované třeba některé endokrinní onemocnění cukrovka a podobně.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
S panem doktorem Michalem Alexou si budeme povídat i nadále. Naším tématem jsou dnes choroby psů a koček ve stáří. A rádi bychom se také zaměřili na prevenci. Pokud se chcete zeptat na cokoliv, co s tímto tématem souvisí, pan doktor Michal Alexa je vám k dispozici, a to na telefonu 221552525 nebo 221552424, ptát se můžete i prostřednictvím mailové adresy jejakaje@rozhlas.cz a nebo nám svůj dotaz pošlete v SMS zprávě, tu posílejte ve tvaru R2 JEJAKAJE a text vašeho dotazu. To správné číslo, kam tuhle textovku odeslat 9077704.
/ Písnička /
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Choroby psů a koček ve stáří a jejich prevence, tak zní téma čtvrteční poradny v dopoledním vysílání Dvojky Českého rozhlasu, která hostí pana doktora Michala Alexu z Veterinární nemocnice AA-Vet, a ten je připraven zodpovědět nejméně dva telefonické dotazy, protože teď už na čísle 221552525 čekají první dvě posluchačky. Tak, dáme slovo první, které se dovolala. Dobré dopoledne. Haló, haló, slyšíme se? Ano, jste ve vysílání. Dobrý den.
osoba
--------------------
Haló! Jsem to já, jo, tady posluchačka Alena. Mám jen dotaz, sice to přímo s nemocna nesouvisí, i když bych řekla, že také, jaká je dobrá strava dávat kočkám a psům? Zda stále granule a nebo to prokládat normální stravou, to znamená třeba těstovinama a teď jsem slyšela různé názory na to. Kdyby byl pan doktor tak hodný a řekl svůj názor.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme.
MVDr. Michal ALEXA, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Předně máte pravdu, že těch názorů je celá řada a už z toho pohledu, že když je takto hodně těch názorů, tak je jasné, že není nikdy jeden úplně ten správný a ideální. Jinými slovy souvisí to s tím naším tématem, protože výživa psa a kočky je určitě něco, co nám velmi ovlivňuje to, jak to zvíře prosperuje potom i ve stáří. A výživa starých jedinců, starých psů a starých koček je základním předpokladem toho, aby to jejich stáří probíhalo kvalitně. Základem výživy, kdybych to měl říci velmi obecně, je kvalitní výživa, kvalitní krmivo. U psů a u koček se liší to, co ta zvířata potřebují. U koček je potřeba větší množství tuků a kvalitních bílkovin, které obsahují některé esenciální mastné kyseliny a některé potřebné aminokyseliny, které si nejsou schopné ty kočky samy připravit, u psů je to trošičku jednodušší tam potřebují hlavně, hlavně, aby tam byla kvalitní bílkovina, aby tam byl kvalitní tuk a i některé sacharidy, ale pokud se ptáte, jestli je lepší granulovaná nebo připravovaná strava, je to jenom o té kvalitě. Pokud budete připravovat vy sami doma kvalitní jídlo, kvalitní krmivo pro ty zvířata, tak je jedno, jestli kupujete nebo to připravujete, ale musí to člověk, musí k tomu člověk přistupovat vždycky zodpovědně. Co se týče nějaké pestrosti, tak je možné samozřejmě těm zvířatům nabízet tu stravu pestřejší. Je dobré akorát, aby se to nějakým způsobem nemíchalo, aby se nedělaly směsi já nevím granulí s nějakým lidským jídlem a podobně, protože pak je to větší zátěž na to zažívání. Je dobré uvažovat o tom, jestli v tom zvířecím životě neděláme nějaké razantní změny, jo, pokud má pestrou stravu celý život, je to pro něho jednodušší se přizpůsobit na nějaký výkyv, pokud celou dobu žere třeba jenom jedny granule, pak najednou mu něco přilepšíme, je samozřejmé, že na to bude nějakým způsobem reagovat. Takže kvalitní potrava, kvalitní krmivo ať už komerční nebo doma připravovaná je základem toho, aby to zvíře mohlo dobře prosperovat.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, já děkuju za odpověď. Dáme prostor druhému telefonickému dotazu. Dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den, já jsem posluchačka Linda a já mám desetiletýho retrívra, fenku a byli jsme minulý týden u veterináře, když začala kulhat, má vlastně výrůstky na páteři. A chci se zeptat, pan doktor nám dal Rimadyl, kterej má brát měsíc a ještě Canivition, kterej dáváme jednu odměrku denně. Je to správná medikace?
MVDr. Michal ALEXA, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Podívejte, já bohužel nemohu z této pozice vám v žádném případě jakoby hodnotit tu medikaci ani hodnotit tu diagnózu. Tady to, co vy popisujete, je onemocnění degenerativní toho opěrného aparátu, které se diagnosticky projeví právě třeba při rentgenologickém vyšetření, při klinickém vyšetření toho veterináře a samozřejmě pokud se jedná o tady takovéto chronické artrotické změny, tak ta medikace je na místě. Ale to mi nepřisuzuje to, abych to nějakým způsobem tady teďka takto hodnotil, jo. Pokud to takto, jak to je, to vykládáte, tak to je samozřejmě naprosto v pořádku.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, děkuji za odpověď nebo za komentář a ještě dáme prostor poslednímu telefonickému dotazu. Hezké dobré dopoledne vám přejeme.
osoba
--------------------
Dobrý den, tady Ústí nad Orlicí.
MVDr. Michal ALEXA, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Dobrý den Ústí nad Orlicí.
osoba
--------------------
Já mám spíš na paní redaktorku jednu takovou prosbičku. Ráda vás poslouchám, posloucháme vás s manželem každý den, ale zatím jsem neslyšela žádnou prevenci, kterou by dělali pro majitele pejsků, když člověk musí obcházet psí exkrementy. Nikdo prostě si to po sobě neuklízí. Stalo se nám, že v Liberci prostřed nástupiště krásně ustrojená dívka jde s pejskem, který si udělá kupičku v prostředku, ona čeká až všichni odejdou a pak to tam nechá. Prosím vás, kde to jsme? Copak nejsou žádný páky na tohle to? Ne každý, já nejsem proti psům, jsem proti majitelům, kteří si po svých pejscích neuklízej. Věřte mně, že nevymýšlím si, že opravdu jich je víc než polovina. Děkuju vám, na shledanou.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, i my děkujeme za tenhle postřeh, nevím, jak si s tím ...
MVDr. Michal ALEXA, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Tady to také určitě patří do té veterinární problematiky velmi okrajově, ale jak určitě majitelka ví, tak tu kupičku kolikrát nedělají jenom psi a pak už těžko my z tohoto místa napravíme tu lidskou populaci.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak asi jenom apelovat na lepší výchovné pokyny rodičů.
MVDr. Michal ALEXA, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Asi.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan doktor Michal Alexa byl dnešním hostem ve Veterinární poradně na Dvojce Českého rozhlasu. Možná někdy uděláme jenom speciální osvětové okénko na tohle téma, ale obávám se, že budou volat jenom ti, kdo jsou nespokojeni s tímhle stavem a ti, kteří to způsobují, tak si z toho třeba ani nic neodnesou. Děkuji za dnešní rady. Pan doktor Michal Alexa povídal na téma choroby psů a koček ve stáří a jejich prevence. Děkuju a bude se někdy příště těšit na slyšenou.
MVDr. Michal ALEXA, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Na shledanou.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.