Choceňské Peliny nesou název zaniklého mlýna

Jen pět minut od centra Chocně jsou Peliny. Na jedné straně řeky park, na druhé přírodní rezervace. Oba břehy Tiché Orlice stojí za návštěvu.

Název Peliny pochází s největší pravděpodobností od Pelova mlýna, který v této oblasti stával na počátku 15. století. Vrcholky obnažených skal nad řekou Tichou Orlicí napovídají, že tam jistě stály obranné tvrze. Dochovaly se ale pouze jejich názvy Vranov a Koutníkov (jednalo se zřejmě o jednu a tu samou tvrz).

Strmé opukové skály nad Tichou Orlicí mezi Brandýsem nad Orlicí a Chocní jsou porostlé suťovými lesy. Představují jedinečnou lokalitu, která vznikla jako pozůstatek křídového moře. Opukové stěny vysoké až 35 m jsou zvětralé do rozličných tvarů. Ty nejzajímavější připomínají velblouda a Indiána. Roste tu klokoč zpeřený, tařice skalní nebo lilie zlatohlávek. Vyskytují se tu i vzácné druhy měkkýšů, například zrnovka žebernatá.

Park, který se rozprostírá pod skalami, je ideální na městskou procházku, vzrostlé solitérní stromy poskytují dost stínu stejně jako vybudované odpočinkové altány. Pohled na skály na protějším břehu, hukot řeky i zpěv ptáků v korunách stromů dělá z parku Peliny úchvatné místo. Turistická značka vede i po vrcholcích skal až na Doskočilovu vyhlídku, zabezpečené místo odkud je nádherný výhled do celého údolí.

Doskočilova vyhlídka byla postavena v roce 1948

Zítkov a ostatní hrady

Severozápadním směrem po červené turistické značce, lze potkat pozůstatky několika starých hradů. Zítkov, Hlavačov a Darebnice. O dobytí choceňského hradu píše i Karel IV. ve své kronice, když trestal loupeživého Mikuláše z Potštejna.

Pokud turista sejde z červeně značené stezky a přejde Tichou Orlici po mostě u Postolovského mlýna, přijde do Bošínské obory. Přírodní rezervace byla do konce druhé světové války Kinského oborou. Dnes už není oplocená, ale nese prvky lidskou rukou tvořeného parku. V jedné části je lužní les, v druhé louky se solitérními duby a buky a ve třetí rybník. 

Na těchto kopcích stál hrad Zvítkov
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.