„Chci dát Ježíškovi podobu,“ říká zakladatel webu Náš Ježíšek hrabě Děpold Czernin z Chudenic
Hrabě Děpold Czernin z Chudenic je potomek jednoho z nejstarších českých šlechtických rodů. Je zakladatelem webu Náš Ježíšek, abychom nezapomněli, kdo a proč symbolizuje naše Vánoce.
„Většina lidí říká, že k nim chodí Ježíšek, ale neumí si ho spojit s tím Ježíškem z betléma. Asi dnes nikdo nebude mazat těsto vánočky na stromy, ale stále zpíváme koledy, lidé chodí k betlému. Když se ztratí tato fascinace, ztratí se i tradice. Chci dát Ježíškovi podobu,“ prohlašuje v rozhovoru na Dvojce hrabě Děpold Czernin.
„My si ho představujeme jako miminko. Ale mě rodiče říkali, že Ježíšek přijde. Nejznámějším vyobrazením chodícího Ježíška je soška Pražského Jezulátka.“ Hrabě Děpold Czernin zřídil Ježíškovu nebeskou kancelář, kde spolu s Brňany napsali 615 metrů dlouhý dopis.
„Letos je kancelář v dalších deseti městech i dopis je delší. Nejčastějším přáním bývá štěstí a zdraví, pak láska a třetí je dítě.“ Úspěch slaví i jeho úsilí o zavedení vratných hrnečků s Ježíškem na vánočních trzích. „Každý si koupí svařené víno, horký punč. Tak jsem si říkal, bude hezké, když na kelímku bude Ježíšek.“
Proč jeho předci neslavili pět let Vánoce? Která adventní tradice je pro něj nejdůležitější? Proč rodiče zůstali v Československu i po roce 1968? Jaký byl návrak do zámku v Dymokurech?
Související
-
„Co se stalo v 50. letech, nepřeju nikomu,“ říká hrabě Hugo Mensdorff-Pouilly
Přestože je šlechticem, pracoval i jako dělník. Byl řidičem, umýval auta. „A co se mi stalo? Nic. Nezbývalo mi nic jiného a musel jsem koukat, abych uživil rodinu.“
-
Jak vypadá Ježíšek? Odpovídá převor břevnovského kláštera Petr Prokop Siostrzonek
Svátky klidu a míru. Takové by měly Vánoce být. Častěji jsou ale uspěchané. Dá se při všem vánočním spěchu s vařením a nakupováním ještě vůbec zachytit kouzlo Vánoc?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
