Chcete mít doma malé "Kühňátko"? Zpívejte mu už od kolébky

5. září 2012

Poradil nám to náš dnešní (5. září) host magazínu „Je jaká je“, sbormistr Kühnova dětského sboru, Petr Louženský. Spolu s ním přišli do studia Dvojky i tři mladí zpěváci Tereza, Matěj a Kateřina.

Kühnův dětský sbor je u nás nejstarší svého druhu. Založen byl v roce 1932 a během 80 let jím prošly tisíce chlapců a dívek. Dnes má okolo 450 členů. A kdy naše dětské sbory procházely zlatým obdobím? „Doufám, že dobré časy pro české sborové zpívání ještě stále trvají. Je jisté, že celkové naladění společnosti a dětí pro sborové zpívání není takové, jaké bylo např. v 60., 70. a 80. letech, kdy sbor nabízel celou řadu aktivit, např. i cesty do zahraničí.“ I dnes je ale zájem ze strany dětí velký. „Na náborech jsem byl překvapený, jak děti umějí velice hezky a sympaticky zpívat, jak znají lidové písně.“ Ne vždy tomu tak ale bylo. Ještě před pěti lety byla situace mnohem alarmující. „Tehdy jsem byl velice zděšen třeba tím, že 10leté dítě nezná písničky jako Skákal pes nebo Já do lesa nepojedu,“ prozrazuje Petr Louženský.

Jak se připravovat na konkurz?

Kühnův dětský sbor

Zájem o členství ve sboru je často enormní. Usnadněme si tedy práci a odpovězme si na to, jak by měl ideální kandidát na člena pěvecké skupiny vypadat. „Do sboru se nehodí dítě, které necítí rytmus, nemá vztah k hudbě, neumí intonovat a nic ho nebaví. Takový člověk by tam chodit neměl. Když je ale zvídavý, baví ho objevovat nové věci a něco umí, tak se ve sboru najde. I rytmus a intonace jsou věci, které se dají naučit. Už od dětství k tomu ale musíme mít správné vedení. Nelze se to naučit v 15 či 20 letech. Musíme mít zázemí, které nás k tomu dovede: maminka nebo babička si s potomkem musejí zpívat, hrát hry, rozvíjet ho.“

Očima dětí

16 letá Kateřina ve sboru působí už asi 12 let a dost ji prý obohacuje. „Můj vztah ke sboru se určitě změnil. Dnes tam jsem především kvůli sobě. Moc mi toho dává, procestovala jsem s ním hodně zemí, našla jsem si i spoustu přátel. Je to taková druhá rodina.“
Ke sboru má kladný vztah i 8letý Matěj. „Líbí se mi, že tam pořád jen nesedíme a nezpíváme. Hrajeme také opery, a to mě baví. Ve třídě mi všichni závidí, že jsem skoro jediný, kdo umí zpívat. Za to, že zpívám lidové písničky, se mi nikdo nesměje.“
Opery jsou oblíbeným žánrem i pro 8letou Terezu. „Hrajeme je hodně. Ve sboru bych chtěla dosáhnout toho, co maminka. Ona také zpívala ve spustě oper.“

Mladí zpěváci, ohrožený druh

Sbormistr Petr Louženský

Nejen v tanečních, ale i v pěveckých sborech často nastává až klíčový problém: nedostatek chlapců. Důvodů, proč je procento malých zpěvaček výrazně vyšší, je prý hned několik. „Dáno je to specifikací dětského sboru a velmi výrazně také dnešním stylem. Lidi zajímá něco jiného než kultura, klasická hudba. Volný čas věnují sportům, jazykům, keramice. Další důvod, proč je chlapců méně, je i skutečnost, že dnes puberta, resp. hlasová mutace, přichází daleko dříve, asi okolo 13. roku věku. Chlapci jsou ve sboru daleko méně použitelní a jenom někteří změnu hlasu přečkají,“ upřesňuje sbormistr Petr Louženský.

autor: Pavla Kopřivová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.