Cesta nikam. Pachatel vraždy ze srpna 1962 kriminalisty zastrašoval „utajeným posláním“ od StB
Tělo našli houbaři za hromadou klád v lese u severočeského Svoru. Leželo tam tak už druhý týden. Vyšetřování se ubírá standartními postupy, široce vedeným, týmovým pátráním. A vede k cíli. Pravděpodobný pachatel je zadržen. Do hry ale vnáší kartu, která vyšetřovatele znejistí… Mrazivé léto na Dvojce přináší další skutečný případ z Historie českého zločinu, do kterého se doba otiskla až absurdním způsobem. Koexistence Veřejné bezpečnosti a StB zřejmě nebyla vždy bez potíží.
Odborná spolupráce: Miloš Vaněček
V srpnu roku 1962 se začínají se tragicky protínat dva lidské životy. Ti muži žijí 150 km od sebe a oba mají nezdařená manželství. První z nich, Jaroslav Novák často zapíjí smutek v místní hospodě ve vesnici Studánka nedaleko Varnsdorfu. Je neobvykle chladné léto. Druhý muž, Antonín Walter, si bere dva dny dovolené, protože objevil v novinách inzerát tohoto znění: „Prodám auto zn. Moskvič 407, najeto 6000 km. Cena 40 000 Kčs.“
V době, kdy je v Československu takřka nemožné získat osobní auto bez poukazu, spěchá pan Antonín, aby se sešel s prodejcem jako první. Má štěstí. Tedy... Vypadalo to jako štěstí. Hned druhý den odjíždí vlakem do Rumburku, ale netuší, že tahle cesta bude jeho poslední…
Nedotknutelný?
Jaroslav Novák je podivný chlápek. Párkrát odsouzený podvodník, který se nechal „nalejt“ k StB, aby měl krytá záda. Ale i „estébáci“ zjistili, že je nepoužitelný, a tak s ním přerušili kontakty. Ale i tak se Novák cítí jako nedotknutelný. Jako nadčlověk, který může cokoliv.
Má navíc velkou fantazii, aby zastrašil kriminalisty svým „utajeným posláním“ pro socialistickou republiku. Všichni se tak trochu bojí, protože tam kde je StB, si nemůže být nikdo jistý. Ani soudci…
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.