Český rozhlas Brno. Z počátku obsahoval pouze burzovní zprávy
Pravidelné vysílání Českého rozhlasu Brno bylo zahájeno 1. září 1924. Už od května téhož roku probíhalo pokusné vysílání z vysílače Komárov, ovšem až první zářijový den odstartoval pravidelný program. Z počátku obsahoval pouze burzovní zprávy, velmi rychle se však nabídka rozšířila, zprávy a hudební produkci doplňovaly odborné přednášky, kabaretní večery i pohádky pro děti.
Rozhlas v Brně zprvu sídlil v pavilonu na střeše Zemského domu, později se přesunul do pronajatých prostor v dnešní Lidické ulici. Dalším stanovištěm brněnského rozhlasu byl sokolský stadion a od roku 1950 natrvalo zakotvil v bývalém sídle banky Union v Beethovenově ulici.
K významným osobnostem, které pracovaly v brněnském rozhlase, patřili například František Kožík, Gustav Brom, Oldřich Mikulášek či Jan Skácel a svou pěveckou kariéru v brněnských rozhlasových studiích zahajovaly třeba Hana Zagorová nebo Laďka Kozderková.
Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.
Související
-
Vstupujete do trezoru, ale ocitnete se na výstavě. Jaké poklady skrývá stoletý brněnský rozhlas?
Výstava se poprvé návštěvníkům otevírá v neděli 1. září, tedy na den přesně po 100 letech, co začalo pravidelné rozhlasové vysílání z Brna.
-
Karel Höger promlouval k posluchačům brněnského rozhlasu v esperantu, Eva Pilarová zpívala tajně
Už ve 30. letech znali vysílání z Brna pod názvem Verda Stacio lidé napříč Evropou. V univerzálním umělém jazyce esperanto z Brna vysílal i herec Karel Höger.
-
Čas hlásili podle kostelní věže. Brněnský rozhlas začal před 100 lety vysílat ze střechy Zemského domu
Je nejstarší, největší a stále nejposlouchanější regionální stanicí Českého rozhlasu. Poprvé začal brněnský rozhlas pravidelně vysílat před 100 lety, konkerétně 1. září 1924. Jak to tehdy vypadalo?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
