Český potok Kačák světu

Chlupáč: Geolog se sice může pousmát, ale přitom jde o věci velice vážné. Jedná se totiž o tzv. náhlé události v geologické minulosti, které odborně označujeme jako eventy (z latinského eventus - událost). Musíme si však uvědomit, že tyto události se odehrávají v geologickém čase. Co označujeme jako náhlé, to trvá několik tisíc let; může jít například o pohyb mořské hladiny, kde deset tisíc let mnoho neznamená. A právě kačácká událost, která se tak nazývá podle potoka Kačáku ve středních Čechách, je jednou z těch událostí, které se staly v devonském útvaru, to znamená asi tak před 370, 380 miliony let. Ovlivnila vývoj prakticky na celém světě.

Budil: Takže na celé naší planetě se odehrála katastrofa Kačák?

Chlupáč: Nebyla to katastrofa, byla to událost, která jistě trvala několik desítek tisíc let a projevila se tím, že stoupla hladina světového oceánu. A geologie nám teprve nyní v současném stavu našich vědomostí dovoluje poznat, že šlo skutečně o globální událost, jejíž stopy můžeme zjistit nejen zde u nás v Barrandiénu, ale také v mnoha jiných oblastech, třeba ve střední Asii nebo v Severní Americe nebo v severní Africe. Je překvapující, že podíváme- li se na změny hornin stejného stáří zde v Čechách a ve východní části Severní Ameriky, jsou jejich sledy velice a velice podobné. Takže ta událost zanechala stopy skutečně nesmazatelné.

Budil: Proč se udála?

Chlupáč: Pravděpodobně došlo k oteplení. Globální změna klimatu vedla ke zdvihu mořské hladiny, chladné oceánské vody vystupovaly, jistě docházelo k rozsáhlým záplavám okrajů kontinentů, vymíraly organismy.

Budil: Kačák byl tedy na kraji moře, a jak vysoko tam asi světové moře stouplo?

Chlupáč: Kačák tehdy vůbec ještě neexistoval. Bylo tady moře hluboké tak 200, 300 metrů, a zdvih hladiny mohl být až sto metrů - a to už je zdvih skutečně pořádný. Zapsal se nám v horninách tím, že vápence, které vznikly v mělkém moři, byly poměrně náhle vystřídány ukládáním tmavých břidlic. Ty vznikaly ve větších hloubkách a nadto ještě v hloubkách s nedostatkem kyslíku, takže v této úrovni vyhynulo mnoho organismů, což můžeme zjistit podle toho, že v horninách ubylo zkamenělin.

Podobných událostí se událo v geologické minulosti poměrně hodně a právě náš Barrandién ve středních Čechách dovoluje například v devonském útvaru tyto události velmi podrobně studovat. A proto také celá ta událost, která se udála ve středním devonu, dostala mezinárodní označení kačácký event neboli kačácká událost.

Nebyla to ovšem událost jediná. I poněkud starší prohloubení moře, tedy výstup mořské hladiny nad svůj normál, je nazýván podle české lokality, a to podle Dalejí v Prokopském údolí u Prahy. To je zase dalejská událost, také mezinárodní termín. Takže třeba geologové v Austrálii sice nevědí, kde jsou Čechy, ale ví o Dalejích a ví o Kačáku.

Budil: A kdy se takto znepokojila Země při té dalejské události?

Chlupáč: To bylo trošku dříve než při té kačácké, tak před 370 až 390 miliony let.

Budil: Tedy pro geologa stoupání hladiny není nic výjimečného. Její budoucí zvýšení dejme tomu o sto metrů by ovšem velice ovlivnilo život člověka.

Chlupáč: Ano, náhlé události, to je takový hit dnešní geologie, protože geologové mohou i předvídat do budoucnosti, co se může zdvihem mořské hladiny stát. A zde jsme u událostí velice aktuálních, protože od poslední doby ledové uplynulo teprve deset tisíc let a za celou tuto dobu můžeme pozorovat tendenci k zdvihu, tedy ke stoupání mořské hladiny. A když nyní oteplování ovlivňuje svou činností člověk, může zdvih mořské hladiny, který se projevuje táním ledovců, ještě velice urychlit. A proto stoupnutí hladiny je věc aktuální a musíme se jí zabývat. Právě zde nám geologická minulost ukazuje, jak taková událost probíhá a jaké může mít následky. Bohužel nám neukáže, co se stane s lidmi.