Československý rozhlas. Pravidelné vysílání začalo ze skautského stanu
V Paříži se zkoušelo vysílání z Eiffelovy věže, Vídeň si vysílač teprve stavěla, u nás se postavil stan. Pravidelné vysílání Československého rozhlasu bylo zahájeno 18. května 1923 – třetí na světě a první v pevninské části Evropy. Průkopnické začátky mnoha vynálezů, ale i prosazování již vynalezeného bývají velmi krkolomné. Své by o tom mohli vyprávět i tři otcové zakladatelé našeho rozhlasu, tedy – abychom byli přesní – tehdy společnosti Radiojournal.
Zahajovalo se opravdu s málem a doslova na koleně. Za první studio posloužil skautský stan, za první mikrofon část telefonního sluchátka a první posluchači se sešli u jediného přijímače v bio Sanssouci v Opletalově ulici. Dozvíte se, jak vše začalo, jaké perné i humorné okamžiky s tím souvisely.
Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.
Související
-
Chyceni v éteru. Skutečný příběh zakladatelů rozhlasu
Jak trnitá cesta vedla k prvnímu rozhlasovému vysílání a co následovalo po 18. květnu 1923? Do 20. let minulého století vás zavede nový seriál dramatika Petra Vodičky.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
