Česko má stále velmi nízké tresty za znásilnění, varuje advokátka Lucie Hrdá
„Každá třetí žena se u nás setkala s domácím nebo sexualizovaným násilím,“ upozorňuje v Blízkých setkáních advokátka Lucie Hrdá. „Snažím se o tom problému mluvit.“ Všechny díly Blízkých setkání najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.
„Dlouhodobě se u nás diskutuje o tom, že máme špatně definované znásilnění oproti západním státům a máme velmi nízké tresty. Na Slovensku mají prakticky stejný trestní zákoník, přičemž my dáváme podmíněné tresty, oni vůbec. Teď nastalo dobré společenské klima na to, aby se tím něco udělalo,“ myslí si Lucie Hrdá.
Podmínka za znásilnění
„Sazba za klasické znásilnění je v Česku 2-10 let, přitom polovina pachatelů odchází s podmínečným trestem. Do toho zahrnujeme i pachatele, kdy obětí je dítě nebo oběti s těžkým ublížením na zdraví,“ vysvětluje advokátka.
„70 procent všech znásilnění je vztahových a děje se v rámci partnerství. Mám často causy, kdy mi pak soudce říká mimo záznam: Ale paní doktorko, vždyť jí nic nezlomil ani nevypíchl oko, já ho za to nemůžu poslat do tepláků. Pokud veřejnost nebude tlačit, rozhodování soudu se nezmění,“ upozorňuje advokátka.
Kolik dětí se setká se sexualizovaným násilím? O kolik procent se zvýšilo domácí násilí během lockdownu? Jak vypadá krizová intervence u oběti?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
