Česko je z pohledu Indonésana pouze jeden malý kmen, říká Václav Cílek

Od Václava Cílka většinou slýcháme názory na současné klima, povodně apod. Tentokrát nás netradičně nás pozval do Indonésie, kde podle svých slov trávil, původně nedobrovolně, zhruba měsíc. "Naše dcera Kristýna se totiž rozhodla, že se bude vdávat. Jeli jsme tedy na její svatbu na Sumatře. Původně tam tedy odjela studovat a jak to tak bývá, zamilovala se do svého spolužáka. Šlo o tradiční svatbu, kdy od rána do večera přicházejí lidé z okolí, kteří se zapisují do knihy a dávají snoubencům různé dárky. Moc hezké je, že vesničané přinášejí ošatky s rýží. Je to způsob, kdy všem oznámíte, že tito dva jsou teď součástí vaší rodiny. Tam totiž nejsou matriky.
Naše Kristýna teď žije je v oblasti, která je velká jako celá naše země. Tam jsem teprve pochopil, že Česko je vlastně jen kmen."

Historie
Když se podíváme do historie, tak tam muži vždy odjížděli za prací a jádro rodiny držely ženy. V našem případě tedy babička, která měla sedm dětí, dnes to jsou tedy pro nás strýčkové a tetičky a jejich rodiny. Také dědické řízení probíhá po mateřské linii, kdy se dětí z matky na dceru. A tento "matriarchát" se odráží všude, třeba i v politice, kde je větší procentní zastoupení žen, než v Česku." Indonésie, která je dnes tvořena asi 17,5 tisíci ostrovů, byla ale vždy velmi specifická. "Když nakoukneme do 5. století, tak ve zlatém indonéském věku se stala velkým centrem buddhismu. Troufnu si říct, že Jáva byla několik století Tibetem Asie, centrem východního světa."

Jak to vidí vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání. Moderuje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.