Celá vesnice ji vnímala jako ženu teroristy. Osudové ženy: Ludmila Švédová
V politickém procesu dostala 18 let a její manžel trest smrti. „Byla odsouzená za to, že věděla o jisté činnosti svého manžela. Ale o rozsahu toho, co věděla, můžeme velmi pochybovat. Spisy bývají zmanipulované. Spíše měla povědomost velmi mlhavou.“
Ludmila Švédová, rozená Kasparidesová se narodila v roce 1923 v Kolíně. Pocházela z rodiny, která vlastnila menší závod na výrobu stavebního kování. Právě tam pracoval po válce Václav Švéda, který se za protektorátu opakovaně snažil dostat do zahraniční armády, ale nakonec skončil v nacistickém vězení, kde byl až do konce války.
V roce 1946 se stali Ludmila a Václav manželi. Jen o dva roky později přišel zásadní zvrat v životě nejen jejich, ale také celé společnosti. Únorový převrat a nástup komunistů znamenal jednoznačný útok na soukromé vlastnictví a zasáhl také manžele Švédovi. Ze statku, kde žili, byli nuceni se vystěhovat.
S bratry Mašíny
Václav Švéda se tehdy dostal do odbojové skupiny s bratry Mašínovými. Chtěli zúčtovat s komunistickým státem, který jim vyhlásil válku. Při útěku celé skupiny na západ, byl na území východního Německa Václav Švéda těžce zraněn a zatčen.
„O tom se Ludmila dozvěděla z vysílání Rádia Svobodná Evropa a v té situaci byla celou vesnicí vnímána jako žena teroristy,“ uvádí historička dr. Markéta Doležalová. Následovalo pak celé velké „mašínovské zatýkání“. Zatčena byla v roce 1953 i Ludmila Švédová. Doma zůstaly dvě malé děti a babička.
Dopis na rozloučenou
V roce 1955 následoval klasický politický monstrproces, ve kterém bylo odsouzeno 17 lidí a padly tři tresty smrti. Odsouzena byla i Ludmila Švédová. Na 18 let. Její manžel dostal trest smrti. V dopise na rozloučenou, který Švéda zaslal své matce, napsal: „Jsem hrdý a šťastný, že jsem měl ženu, která mě milovala celou duší, celým svým srdcem. Byla mně vším.“
Historička dr. Markéta Doležalová doplňuje: „Byla opravdu velmi krásná, my to víme i z jejích fotografií, které se zachovaly ve vyšetřovacích spisech. Únava je v její tváři vidět, ale byla krásná. A nejednalo se o krásu pouze fyzickou, ale také duševní.“
Spisy bývají zmanipulované
Následovala dlouhá léta ve vězení. „Byla odsouzená za to, že věděla o jisté činnosti svého manžela, ale o rozsahu toho, co věděla, můžeme velmi pochybovat. Spisy bývají zmanipulované. Spíše měla povědomost velmi mlhavou,“ konstatuje Doležalová. Obtížná situace nastala i poté, co se z vězení vrátila…
Ludmila Švédová byla ve věznicích v Pardubicích a v Bratislavě a Želiezovích (na Slovensku), kde na silnou úplavici málem zemřela. Nakonec strávila ve vezeních (a vazbách) téměř 10 let. Zemřela v 68 letech, v roce 1991.
Foto: Správa vyšetřování StB – vyšetřovací spisy (V) – arch. č. V-2452 MV, Archiv bezpečnostních složek ČR.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka