Celá vesnice ji vnímala jako ženu teroristy. Osudové ženy: Ludmila Švédová
V politickém procesu dostala 18 let a její manžel trest smrti. Byla odsouzena za to, že údajně o jeho činnosti věděla. Spíše ale měla představu jen velmi mlhavou. Ludmila Švédová, rozená Kasparidesová, se narodila v roce 1923 v Kolíně. Pocházela z rodiny, která vlastnila menší závod na výrobu stavebního kování. Právě tam pracoval po válce Václav Švéda, který se za protektorátu opakovaně snažil dostat do zahraniční armády. Nakonec ale skončil v nacistickém vězení.
V roce 1946 se Ludmila a Václav vzali. Jen o dva roky později přišel zásadní zvrat v životě nejen jejich, ale také celé společnosti. Únorový převrat a nástup komunistů znamenal jednoznačný útok na soukromé vlastnictví a zasáhl také manžele Švédovi. Ze statku, kde žili, byli nuceni se vystěhovat.
S bratry Mašíny
Václav Švéda se tehdy dostal do odbojové skupiny s bratry Mašínovými. Chtěli zúčtovat s komunistickým státem, který jim vyhlásil válku. Při útěku celé skupiny na Západ, byl na území východního Německa Václav Švéda těžce zraněn a zatčen.
„O tom se Ludmila dozvěděla z vysílání Rádia Svobodná Evropa. Rázem byla celou vesnicí vnímána jako žena teroristy,“ uvádí historička Markéta Doležalová. Následovalo pak celé velké „mašínovské zatýkání“. Zatčena byla v roce 1953 i Ludmila Švédová. Doma zůstaly dvě malé děti a babička.
Dopis na rozloučenou
V roce 1955 se konal politický monstrproces, ve kterém bylo odsouzeno 17 lidí a padly tři tresty smrti. Odsouzena byla i Ludmila Švédová. Na 18 let. Její manžel dostal trest smrti. V dopise na rozloučenou, který Švéda zaslal své matce, napsal: „Jsem hrdý a šťastný, že jsem měl ženu, která mě milovala celou duší, celým svým srdcem. Byla mně vším.“
„Byla opravdu velmi krásná. Potvrzují to i její fotografie, které se zachovaly ve vyšetřovacích spisech. Únava je v její tváři vidět, ale byla krásná. A nejednalo se o krásu pouze fyzickou, ale také duševní,“ doplňuje Doležalová.
Spisy bývají zmanipulované
Následovala dlouhá léta ve vězení. „Byla odsouzena za to, že věděla o jisté činnosti svého manžela, ale o rozsahu toho, co věděla, můžeme velmi pochybovat. Spisy bývají zmanipulované. Spíše měla povědomost velmi mlhavou,“ konstatuje Doležalová. Obtížná situace nastala i poté, co se z vězení vrátila…
Ludmila Švédová byla vězněna v Pardubicích, v Bratislavě a v Želiezovcích na Slovensku, kde na silnou úplavici málem zemřela. Nakonec strávila za mřížemi téměř 10 let. Zemřela v v roce 1991 v 68 letech.
Související
-
Odseděla si 14 let, ale komunistům nikdy neustoupila. Osudové ženy: Dagmar Šimková
Patřila k prvorepublikové zlaté mládeži. Rok 1948 pro ni ale znamenal pád do beznadějné situace politického vězeně. Krásnou ženu a rebelku přesto komunisté nikdy nezlomili.
-
Ani bojovnici za práva potřebných komunisti neušetřili. Osudové ženy: Františka Zeminová
Nebála se veřejně vystupovat proti režimu za Rakouska-Uherska, jako československá poslankyně prosazovala zájmy potřebných, během druhé světové války podporovala odboj.
-
Spolupracovala s Miladou Horákovou. Potkal je podobný osud. Osudové ženy: Jiřina Zábranová
Učitelské rodinné zázemí predurčilo její kariéru. Zájem o věci veřejné ji však přivedl až do politiky. Nakonec byla odsouzena ve vykonstruovaném procesu k 30 letům žaláře.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.