Campari: Opravdu nechcete vědět, co stojí za sytě rudou barvou likéru
Campari se považuje za tzv. dámské pití. A také za symbol italské elegance a stylu. Přitom je jedna z klíčových přísad poměrně „nechutná“.
Jak se campari vyrábí? To je přísně střežené tajemství. Receptura je od doby vzniku stále stejná. Znají ji vždy jenom dva lidé a jeden z nich se musí dostavit pokaždé, když se vaří nová várka. Ví se ale, že campari vzniká louhováním směsi hořkých bylin, aromatických rostlin a ovoce v alkoholu a vodě.
A co dál? Podle některých se do něj dává 20 přísad, podle jiných je jich 60 a podle dalších dokonce 80. Správnou odpověď však znají pouze ti, kdo si unikátní recepturu předávali z generace na generaci.
„Nechutná“ ingredience
Sytě rudá barva likéru má původ, který možná raději nechcete znát, aby vám to nezkazilo chuť. Může za ni karmín, přírodní červené barvivo vyráběné z vysušených těl hmyzu červce nopálového. Pochází z amerického kontinentu, kde se daří jistému druhu opuncie, na níž tento hmyz žije.
Vysušená těla samiček červce obsahují zhruba deset procent tohoto barviva. Usušený hmyz se uvaří a barvivo se vysráží síranem hlinitoamonným. Kosmetické a potravinářské výrobky, které se karmínem dobarvují, tedy nemůžou být označovány za vegetariánské, košer nebo halal.
Takto získané barvivo je poměrně drahé, proto bývá často nahrazováno jinými barvivy. Ne tak Campari! Firma si ho údajně dokonce sama vyrábí.
Gaspare Campari
První Campari má v rodném listu rok 1860 a místo příchodu na svět italské městečko Novara. Do kolonky otec má vepsáno jméno Gaspare Campari.
Gaspare Campari se narodil se v roce 1828 v lombardské obci Cassolnovo nedaleko Novary. Začal se živit jako číšník a ve 14 letech se vydal sbírat zkušenosti do Turína. Od počátku ho totiž zajímaly různé likéry a prý si už jako kluk předsevzal, že jednou vytvoří takový, který ponese jeho jméno.
Gaspare měl štěstí. Patrně to byl šikovný a přičinlivý mladík, takže si ho Turíně všiml jistý významný cukrář, který dodával lahůdky pro mlsné jazýčky urozených pánů ve městě. Ten ho doručil jako učedníka svému kolegovi Giacomovi Bassovi, který provozoval vyhlášený podnik na náměstí – specializoval se na alkohol a cukrovinky. Lepšího školení se Gasparovi snad ani nemohlo dostat.
A vzniká Holandská hořká...
Když měl dojem, že už umí dost, rozhodl se vrátit domů. Gaspare Campari se usadil v Novaře a pronajal si tam malou kavárnu Caffè Dell'Amicizia. V ní se naplno pustil do vymýšlení a míchání svých vlastních likérů.
Znalosti a zkušenosti získané v Turíně spojil s bujnou fantazií, a tak začaly vznikat aromatické směsi s exotickými názvy: Elixír dlouhého života, Růžový likér, Rumový olej, Holandská hořká… A právě tento Bitter all'Uso d'Holanda jeho zákazníkům zachutnal ze všeho nejvíc.
Stal se tak populární, že se mu začalo říkat „Bitter del Signor Campari“. Gaspare měl vysněný úspěch na dosah ruky. A tak v roce 1860 přišel na svět likér, který autor pojmenoval skromně – po sobě.
Jak dál pokračovala životní pouť Gaspare Campariho? Jaké měl pokračovatelé a co firma vyrábí dnes?
Související
-
Fernet: Ani nacisti si nedovolili vyhodit židovského mistra, který jako jediný znal recepturu
Černý švihák, lak na rakve, mačkané štěnice, fermež, nafta, dech mrtvé milenky. To všechno je fernet, alkoholický kořeněný bitter, podle více než 90 let staré receptury.
-
Bohemia Sekt: Jak komunisti znárodnili nápoj šlechty
Nejoblíbenější české šumivé víno se vyrábí v bývalém pivovaru. Za rozvojem jeho výroby stálo znárodnění moravského sklípku jednoho francouzského rodáka.
-
Cinzano: Za úspěchem značky stál i mlsný jazyk savojského krále
Nápad přidat do vína alkoholový výluh z bylinek a koření je starý jako lidstvo samo. Originální receptura bratrů Cinzanových zachutnala milovníkům vermutu všude po světě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
