Byt podmínkou

12. červenec 2002

Už v roce 1920 upozornil Angličan H. E. Howard u ptáků na skutečnost, že živočichové žijí v omezených prostorech, pro které se vžil pojem teritorium. Ačkoli tento významný fenomén byl posléze objeven také u savců, ještěrů, hadů, ryb, a dokonce také u hmyzu, dosud se biologům nepodařilo vyvrátit naivní lidský názor o zlaté svobodě, jejímž symbolem zejména ptáci dosud jsou.

Dokonalá znalost omezeného prostoru má výhodu nejen při získávání vhodné potravy, ale má velký význam i pro bezpečnost majitele území i jeho samic a mláďat. Není proto náhodou, že si samice vybírají především samce s "bytem" - vhodným teritoriem. Proto začínají živočichové obhajovat získané území poměrně dlouho před námluvami. Velikost jednotlivých teritorií souvisí s potravní nabídkou, velikostí majitele a jeho způsobem obživy. Dravci a šelmy musí mít tak velká teritoria, aby si pravidelným lovem kořist nevyhubili. Velké kočkovité šelmy, jako je tygr, mají teritorium rozlehlé od 70 do 100 kilometrů čtverečních, naopak malé ještěrky jen desítky metrů.

Hnízdo s vejci

Teritorium páru arktických chaluh, příbuzných rackům, měří v době přemnožení lumíků jen 19 hektarů, zatímco při snížení počtu kořisti vzrůstá na 45 hektarů. U afrických strdimilů, kteří se živí nektarem květů, většina samců obhajuje území s určitým počtem květů, obvykle až 1 600. Zvířata samozřejmě nedovedou stavět ploty, aby si svůj soukromý pozemek vymezila, ale využívají nejrůznější typy značek. Zejména savci využívají značek pachových. Mnoho zvířat označuje svá teritoria optickými signály. Motýlice, vážky, ale i kolibříci označují své území demonstrativním oblétáváním. Samci mořských krabů jednoho rodu vytvářejí jako zdaleka viditelnou značku vysoké pyramidy z písku. Mnoho živočišných druhů označuje své teritorium zvukově, dejme tomu cvrčci, kobylky, některé ryby, obojživelníci i plazi.

Chaluha je pták podobný rackovi
autor: Ivo Budil
Spustit audio