Být panovníkovi nablízku. Petrarca a pražský dvůr Karla IV.

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Francesco Petrarca v galerii slavných u florentské Uffizi

Italský básník Francesco Petrarca udržoval po mnoho let korespondenci s pražským dvorem Karla IV. Kde se u něj vzala potřeba oslovit nejmocnějšího vládce tehdejší Evropy? Jaký byl vztah neurozeného intelektuála a pragmatického politika císařské krve?

Petrarcovy dopisy určeném mocným mužům i osobním přátelům jsou souborně označeny jako Familiares, s jasným odkazem na antické Familiares Ciceronovy, které Petrarca objevil v kapitulní knihovně ve Veroně. První z Petrarcových dopisů pro Karla IV. má letopočet 1351.

Vyzývá v něm budoucího císaře k sestupu na italské území, kde by se měl ujmout vlády nad světem římsko-německého císařství. Oba ale věděli, že sen o obnově Římského impéria je ztracen. Mocenské centrum bylo dávno přesunuto na sever od Alp, kdy se na dobu 32 let stala novým Římem taky Praha.

Osobní setkání Karla IV. a Petrarky

Přesto si Karel IV. vážil velkého italského učence i jeho kontaktů na papežskou kurii v Avignonu a politicky vlivné italské rodiny. Vzájemný vztah obou mužů umocnilo také osobní setkání během Karlovy první korunovační jízdy do Říma. Měli spolu strávit mnoho hodin soukromým rozhovorem.

V roce 1356 Petrarca navštívil Prahu, když konečně přijel na Karlovo opakované pozvání. Psal si také s pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic, mužem číslo dvě pražského dvora, i kancléřem Janem ze Středy.

Unikátní Petrarkův dopis ženě

Pečlivý Petrarkův rukopis

Do Prahy přišel dokonce jediný známý Petrarkův list ženě. Adresátem nebyl nikdo jiný než nejvýše postavená Evropanka, císařovna Anna Svídnická, třetí manželka Karla IV. V květnu roku 1358 se totiž manželskému císařskému páru narodil první potomek. Bylo to děvče a zklamání bylo obrovské.

Stále totiž chyběl dědic a následník. Petrarca v dovedně stylizovaném dopise císařovnu utěšuje ze zklamání a přirovnává ji ke slavným Římankám, k mytologickým figurám. Dává jí naději na další šťastná narození. Po další dceři se o tři roky později narodil Václav IV.

Odpovědět může jen vězeň

Familiares jsou psány antickou latinou nejvyšší úrovně, a tak si v Praze lámali hlavu, kdo bude schopen v podobném stylu odpovědět. Na pražském dvoře totiž vládla latina středověká. Víme, že na první Petrarkův dopis odpověděl tehdejší privilegovaný Karlův vězeň, tribun lidu, Cola di Rienzo.

Pokusil se v Římě během avignonského papežství svrhnout vládu patricijských rodin a vyhlásit republiku, ale nakonec byl po návratu z Prahy davem zabit. Jak bylo rozhodnuto v osudí dějin, Řím se měl zanedlouho stát věčným sídlem papežů.

Listy pro Arnošta z Pardubic

Petrarca své listy psal i přepisoval s předpokladem ješitného učence, který ví o svých nezpochybnitelných kvalitách, že budoucí generace jeho dědictví neopomenou. I přes formální a obsahovou stylizaci jsou dopisy cenným zdrojem dobových informací i autorových vlastních úvah.

Protiavignonské listy, které se otevřeně a kriticky vyjadřují k osobám i praktikám tehdejšího papežského prostředí, jsou obsaženy ve sbírce Liber sine nomine. Ten, kdo měl být „pravdivými postřehy obdarován“, byl také pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, muž vzdělaný a znalý poměrů na italských univerzitách i ve městech.