Bylo období, kdy jsem tajně brečela. Ale synové mi dali životní lekci, přiznává herečka Petra Jungmanová
Je herečkou a stejné profesi se chtějí věnovat i její dva synové. „Přeju jim, aby byli v životě šťastní. Jestli si k tomu vybrali hereckou dráhu, můžu jim jen držet palce.“ Jsou její synové podobní více jí nebo tátovi Vladimíru Dlouhému? Na kterou roli vzpomíná nejraději? Dalo jí zabrat nastudování slavného muzikálu Hello, Dolly? Proč je sauna to, čemu se ráda věnuje?
Herectví mají synové Petry Jungmanové v genech nejen po ní, ale i po otci Vladimíru Dlouhém. „Když jsem ovdověla, mým velkým hnacím motorem byli právě kluci. Bylo období, kdy bylo těžké to ustát. Řekla jsem si, že doma nesmíme smutnit a brečela tajně v koupelně. Když bylo Jirkovi pět, přišel za mnou a řekl: Maminko, ty jsi neplakala, když tatínek umřel, viď?“
„To byla největší lekce, kterou mi dali. Už jsem to nikdy neudělala. Říkala jsem si, že když budu skrývat svoje city, tak to učím i je. A já nejsem stroj. Jsem ženská, která má v životě smutky i radosti.“
„Složité je to pro ně teď, kdy začali hrát a tlak na ně je myslím obrovský. Velkým úkolem je pro ně to ustát,“ uzavírá Petra Jungmanová v Blízkých setkáních.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
