Byli neohrožení a odhodlaní nasadit životy. Prvním polárníkům ale nešlo jen o dobytí jižního pólu
Koncem ledna uplynulo 200 let od chvíle, kdy člověk poprvé spatřil Antarktidu. Po osudech prvních expedic, které se v 18. a 19. století vydávaly k jejím břehům a později až na jižní pól, pátral v Anglii reportér Matěj Skalický.
Phill je radním v malé vesničce Aston Abbots, asi hodinu a půl cesty severozápadně od Londýna. Vede mě rozblácenou cestou na travnaté pole, odkud je krásný výhled na mlhou politý anglický venkov.
James Clark Ross
„Díváme se přes pole na budovu bývalého opatství, je to gregoriánské stavení z první půlky 19. století. Žil tu polárník James Clark Ross až do své smrti v roce 1862. Je pohřbený tady nedaleko, u našeho kostela,“ ukazuje Phill.
James Clark Ross byl jedním z největších dobrodruhů tady na ostrovech. Sloužil u Britského královského námořnictva a za svůj život se zúčastnil několika výprav do Arktidy i Antarktidy.
Prvním, kdo spatřil antarktické břehy, byl důstojník Ruského carského námořnictva, mořeplavec a kartograf německého původu Fadděj Faddějevič Bellingshausen. Dne 26. ledna 1820 překročil Bellingshausen se svými lidmi jako druhý v historii jižní polární kruh (první byl James Cook v roce 1773). O dva dny později, 28. ledna 1820 se přiblížili k antarktické pevnině v místech dnešního pobřeží princezny Marty. Kvůli šelfovému ledu však nemohli přistát a museli zůstat kotvit asi 40 kilometrů od pobřeží. Jen o dva dny později Antarktidu spatřil Brit Edward Bransfield a po několika měsících (17. listopadu) i Američan Nathaniel Palmer. K pevnině se ruské lodě přiblížily během týdne ještě jednou, tentokrát v místech pobřeží princezny Ragnhildy. 22. února 1820 se však dostaly do těžké bouře, a Bellingshausen byl nucen odvelet výpravu k severu.
Robert Falcon Scott
„Vedle domu je jezírko se dvěma malými ostrovy. Jmenují se Erebus a Terror, stejně jako jeho lodě,“ pokračuje můj průvodce. Stejná jména dnes nesou i sopky na Rossově ostrově v Antarktidě, který na počest velkého dobrodruha takto pojmenoval další slavný britský mořeplavec – Robert Falcon Scott.
O něm se jedu dozvědět víc na univerzitu ve městě Cambridge, kde je nejstarší polární institut na světě, který dnes nese Scottovo jméno. V místním muzeu mě bude provádět Mia: „Máme tu spoustu exponátů ze Scottovy expedice pojmenované Terra Nova, která se uskutečnila v letech 1910 až 1913. To byl ten známý závod o Jižní pól.“
Roald Amundsen
Britská výprava Roberta Scotta zahájila cestu k pólu od Rossova ostrova, o tom už byla řeč. Norská expedice vedená Roaldem Amundsenem se vydala na tu samou cestu ze Zátoky velryb. A za necelý jeden rok Skandinávci jižní pól skutečně dobyli.
Čtěte také
„Tady máme Amundsenův černý prapor, který nechal na Jižním pólu a který tam pak našla Scottova výprava. Tady na této fotce z jejich tváří vyčtete, jak jsou vyčerpání,“ ukazuje průvodkyně Mia. A taky možná zklamaní, přemýšlím nahlas. „Určitě. Kdyby na pól dorazili první, morálně by je to nakoplo.“
Vlajka znamenala porážku, průvodkyně to ale zas tak černě nevidí: „Byla to mnohem víc vědecká expedice než boj o jižní pól. Pomohli potvrdit teorii pohybu kontinentů, protože v Antarktidě našli fosilie z jiných částí světa. A to byl obrovský průlom, který je myslím často upozaďován.“
Terra incognita
Čtěte také
Mia mi ukazuje velké, tehdy velmi moderní fotoaparáty, které měla expedice s sebou. Dodnes fascinující snímky Herberta Pontinga na skleněných deskách pomohly ledový kontinent lépe zmapovat. Ani tehdy ještě ale výpravy neměly tušení, jak velká Antarktida vlastně je.
„To bylo ale stále dávno předtím, než v 60. a 70. letech začala satelitní pozorování. Teprve díky nim jsme získali povědomí o tom, jaký má Antarktida skutečně tvar,“ doplňuje ředitel Scottova polárního institutu v Cambridge Julian Dowdeswell.
Dnes v Antarktidě po celý rok pracují experti z celého světa. Svou základnu pojmenovanou po Johannu Gregoru Mendelovi tam má i brněnská Masarykova univerzita. Na ledový kontinent se nedávno vydala další devítičlenná česká expedice.
Jak se vůbec výpravy do Antarktidy za posledních 200 let změnily a jsou vůbec ještě k něčemu vědecké poznatky, které shromáždili James Clark Ross nebo Robert Falcon Scott? Poslechněte si také rozhovor s profesorem Julianem Dowdeswellem z univerzity v Cambridge v záznamu celého pořadu.
Související
-
Tání ledovců se týká celé planety. Přispět k řešení může i český výzkum na Antarktidě
Devítičlenná česká výprava je na cestě na ledový kontinent, kde stráví téměř dva měsíce. Zaměří se na studium ledovců, permafrostu, sladkovodních systémů i mikroorganismů.
-
Daniel Nývlt: Snažíme se, aby Antarktida byla co nejméně dotčená turismem
Jaká je budoucnost Antarktidy? A co přinese Pražská deklarace?
