„Byla to velká životní změna.“ Olympijský veslař a skifař Václav Chalupa se odstěhoval na Lipno a založil klub i pro bruslaře
Stříbra z mistrovství světa a olympiád má na rozdávání. Od Mezinárodní veslařské federace dostal cenu za celoživotní přínos veslování. Před rokem na Lipně založil Veslařský a bruslařský klub. A na Lipno se s celou rodinou odstěhoval.
Václav Chalupa pochází z jižních Čech. Když skončil sportovní kariéru, staral se tři roky jako technický ředitel o kanál v Račicích. Impulzem k návratu bylo vybudování olympijského parku Rio Lipno.
A začal jsem uvažovat o přestěhování
„Já Lipno objevil asi před sedmi lety. Objevil jsem tam krásnou loděnici. Myslím, že veslování může fungovat tehdy, když se o to stará veslař.“ A tak začal uvažovat o přestěhování. „Starší syn v Budějovicích studuje, mladšímu se moc nechtělo. Byla to velká životní změna,“ přiznává.
„Odstěhoval jsem se před zimou. Začal jsem jezdit i s rolbou na sjezdovce. A právě na loděnici, kde sídlím, se starají i o lipenskou bruslařskou magistrálu. Dohromady tam můžete bruslit 12–14 km v kuse. Začal jsem se o to taky starat. A když jsme vymýšleli název klubu, tak vznikl Veslařský a bruslařský klub.“
Mám v sobě dodnes ten pocit
V 60. letech byl v olympijském družstvu i otec Václava Chalupy. „Nikdy jsem ho veslovat neviděl. Viděl jsem fotky a slyšel vyprávění. Já se k tomu dostal ve 13, když začal dělat trenéra. V sedmi letech mě vzal do loděnice na Vajgar. Mám v sobě dodnes ten pocit, tu typickou vůni.“
„Veslování je i dřina, kterou někteří z nás potřebují. Ale taky pohoda, kdy je hezké počasí, voda šumí a vy si to užíváte. Mně se na tom líbí, že jste venku, v přírodě. Já většinu života vesloval na skifu, což je loď pro jednoho. Tu samotu mám rád a moc si to užívám.“
Uznali, že jsem udělal dost
Ve 44 letech dostal od Mezinárodní veslařské federace cenu za celoživotní přínos veslování. „Cenu může získat vždycky jeden veslař v roce. Musí ukončit aktivní kariéru a jsou na to pouze 3 roky. Většinou ji dostávají mistři světa nebo vítězi olympiád. Já mám místo zlata spoustu stříbra. Asi uznali, že jsem pro veslování udělal dost.“
Dnes spolupracuje s Českou televizí: komentuje závody. „Mám díky tomu přehled, co se děje. Zpočátku jsem se za mikrofonem cítil jako závodník, dneska už se dokážu vžívat do pocitů diváka a fanouška.“ Je jední z posledních, kdo ještě jezdil na dřevěných lodích. Tu jeho mu na míru stavěli ve Švýcarsku.
Kde má uložené medaile? Jaký je rozdíl mezi dřevěnou a laminátovou lodí? Jak se restaurují lodě? Proč koketoval s politikou? Více uslyšíte v archivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
