Byla druhá republika nedůstojným obdobím naší historie?

„Je zvláštní, že právě toto období je tak stranou nejen veřejného zájmu, ale také zájmu historiků,“ říká historik Jaroslav Rokoský. I když se jedná pouze o něco málo přes pět měsíců (od 1. října 1938 do 14. března 1939), odehrály se zcela zásadní události, které měly svůj dopad na další desetiletí.

Byly zásadní nejen pro stát, ale také pro ty, kteří se snažili zachránit to, co se snad ještě zachránit dalo. A těžko dnešním pohledem hodnotit, zda to byli idealisté, snílci či trochu naivní lidé.

Benešův plán? Aeroplán!

Mnichovská konference z konce září roku 1938 přinesla zcela zásadní podmínky pro tehdejší stát. Její závěry neprojednal ani tehdejší parlament, ani o nich nehlasovala vláda. Patřilo k nim odstoupení území, ztráta dopravních cest, hospodářského zázemí, ale především statisíce lidí v pohybu.

Účinkuje: historik Jaroslav Rokoský
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Dramaturgie: Hynek Pekárek
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 11. 10. 2016

Následovalo ochromení běžného života, který byl pro demokratické Československo po celé období jeho dvacetileté existence příznačný. Z odstoupeného pohraničí do vnitrozemí odešli tam žijící Češi, Židé, ale také němečtí antifašisté. „Hranice Československa byly 40 kilometrů do Prahy,“ dodává Jaroslav Rokoský.

Edvard Beneš odletěl do exilu, což vedlo ke vzniku lidového vtipu: „Víte, jaký má Beneš plán? No přece AEROPLÁN!“

Čtěte také

Novým prezidentem se stal právník, tehdejší předseda Nejvyššího správního soudu Emil Hácha.

Dlužno dodat, že o tuto funkci nestál. Politici ho museli přemlouvat, aby vůbec kandidoval. Zrušeny byly také politické strany, zůstaly pouhé dvě, a od prosince 1938 ukončil svou činnost také tehdejší parlament.

Druhou republiku střídá protektorát

Slovensko už mělo svůj vlastní autonomní příběh… Zahraniční vztahy okleštěného Československa byly na bodě nula, zásadní byl sílící vliv nacistického Německa a ustrašená politika západoevropských demokratických států, které se tak naivně domnívaly, že když Hitler dostal kus Československa, tak bude klid.

Čtěte také

Jedním z témat, které mohou jitřit naše svědomí, je vztah tehdejších Čechů k židovským spoluobčanům.

Tehdejší vláda se snažila udržet celé téma v klidu, i proto ve vládním prohlášení ze 13. prosince 1939 nalezneme větu: „Poměr státu k těm Židům, kteří jsou již dlouho usazeni na území republiky a kteří mají pozitivní vztah k potřebám státu a jeho národů, nebude nepřátelský.“ Skutečnost ale byla často odlišná.

Dnem 15. března 1939, kdy zbytek Československa obsadila nacistická vojska, končí také existence druhé republiky. S tímto obdobím jsou spjaty nejrůznější otazníky. Tím hlavním je, zda to bylo skutečně nedůstojné období v naší historii?

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu.

Spustit audio

Související