Břetislav Tureček: Ve válečných oblastech nejenže není dezinfekce, ale často ani pitná voda
Pandemie koronaviru ještě znásobila nároky na infrastrukturu, která ovšem ve válkou a chudobou zkoušených oblastech často selhávala ještě před začátkem šíření nákazy.
Většinu nemocnic na severu Sýrie zničily nebo poškodily nálety a ostřelování. Podle Světové zdravotnické organizace je na čtyři miliony obyvatel provincie Idlib zhruba 148 lůžek intenzivní péče. Jen syrských uprchlíků je celkově několik milionů, v uprchlických táborech se jich tísní desetitisíce.
Máme špičkovou infrastrukturu, a přesto je česká společnost do určité míry paralyzovaná. V chudých zemích a válečných oblastech nejenže není dezinfekce, ale často ani pitná voda. Ti lidé nemají co pít, natož aby se měli kde pravidelně mýt, jak nám to doporučují hygienici. A podobná situace je v uprchlických táborech, kde je navíc vysoké zalidnění.
Břetislav Tureček
Idlib před humanitární katastrofou
„Situaci ve válečných zónách navíc komplikuje politika. Sever Sýrie je rozparcelovaný na sféry vlivu mezi Turecko, Rusko, syrskou vládu a rebely. To všechno se promítá do možnosti pomáhat zasaženým civilistům,“ vysvětluje Břetislav Tureček.
„Migranti často investovali všechno v naději, že se dostanou na západ. A teď jsou v situaci, kdy je snaha uzavírat tábory kvůli karanténě,“ popisuje nešťastnou situaci běženců v Turecku a Řecku.
Turecko ve dvojím ohni
Péče o uprchlíky už Turecko stála desítky miliard dolarů. Příspěvek EU byl jen kapkou v moři. Opozice v zemi teď volá vládu k zodpovědnosti v boji proti pandemii. Turecko hlásí už přes 30 000 nakažených, přitom v polovině března tam virus oficiálně ještě vůbec „nebyl“.
Čtěte také
„Lidé podezírali vládu, že buď o případech neví, nebo je tutlá.“ Podle Turečka se turecký režim kvůli pandemii ocitl ve dvojím ohni. Kromě uprchlické otázky musí řešit i bezpečnost vlastních obyvatel.
Ještě před necelými dvěma měsíci přitom Turecko mělo s uprchlíky zcela jiné plány. „V únoru uvolnilo pohyb uprchlíků západním směrem, a dokonce je vozilo autobusy na řeckou hranici, aby vytvořilo tlak vůči Evropské unii.“
„O dva týdny později už byli Turci kvůli koronaviru nuceni zařadit zpátečku. Měli strach, že jim velká koncentrace migrantů na hranici způsobí zdravotní problémy. A tak je zase začali vozit zpátky,“ popisuje Břetislav Tureček.
Další témata rozhovoru: koronavirus na Blízkém a Středním východě; epidemie mezi ultraortodoxními židy v Izraeli; válka a humanitární krize v Jemenu.
Související
-
Břetislav Tureček: Pandemie v Íránu? Když nemůže obchodovat se Západem, začal obchodovat s Čínou
Přes 17 000 nakažených a 1100 mrtvých. Írán je po Číně a Itálii třetí nejpostiženější zemí onemocněním Covid-19. „Ve skutečnosti je situace asi daleko horší,“ říká analytik
-
Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 8. dubna 2020
Hostem byl blízkovýchodní analytik Břetislav Tureček.
-
‚Vyčítají si, že ji nedokázali zahřát.‘ Děti umírají zimou, kritickou situaci v Idlibu komplikuje mráz
„Té noci bylo minus devět stupňů Celsia. Můj bratr věděl, že donést plynový ohřívač do uzavřeného prostoru bez větracích otvorů není dobrý nápad, ale jakou měl jinou volbu?“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.