Břetislav Tureček: Válka demagogů

Izrael během tříleté blokády vždy pečlivě sledoval, aby se k Palestincům dostalo nejnutnější minimum pomoci. Samozřejmě nešlo o žádné dary židovského státu, ale o potraviny a základní suroviny, které si Palestinci koupili, nebo daleko častěji dostali od mezinárodních humanitárních agentur.

Zrovna tak vzdálené pravdě je ale izraelské tvrzení, že v Gaze není žádný nedostatek. Je tam nedostatek, a to velký. Od loňské devastující války, kdy Izrael připravil o domovy tisíce Palestinců, si drtivá většina těchto lidí ještě nemohla opravit své domy. Stavební materiál totiž podle Izraele může sloužit teroristům, a tak ho až na malé výjimky do Gazy nepouští. Pokud se do pásma dostane něco jako hračky, kosmetické přípravky nebo kuchyňské spotřebiče, je to téměř výhradně skrz pašerácké tunely z Egypta. Podle Izraele jde o zbytné zboží, a tak jeho dovoz do Gazy také nepovoluje.

Mediální válka vyžaduje na obou stranách velké zkratky a sází na nedostatek informací. Izrael například do Gazy nepouští své žurnalisty. Nepohodlné reportáže, které tam pořídí arabští nebo západní novináři, pak izraelský vládní aparát snáze vydává za propagandu Hamásu.

Ve středu mě ale z tohoto přívalu křečovitosti od obou táborů vytrhl nezvyklý email. Zahraničním korespondentům ho rozeslal tiskový úřad izraelské vlády. Píše se v něm, že novináři se budou v těchto dnech jistě zajímat o takzvanou humanitární krizi v Gaze. Pro případ, že by se tam potřebovali občerstvit, dovoluje si prý izraelská vláda upozornit na existenci restaurace Roots Club přímo v Gaze. A hned přikládá jídelníček s přehršlí pokrmů z mořských plodů, chutně připravených steaků a dalších dobrot, za které by se nemusel stydět pětihvězdičkový hotel v Paříži. Izraelci také přiložili tři roky staré video, na kterém se v luxusním podniku v Gaze dobře baví palestinská politická smetánka.

Právě včera jsem ale v Gaze byl. A tak jsem se přesvědčil, že propast mezi Roots Clubem a každodenní bídou většiny Palestinců je pořád nedozírná. Asi jako mezi izraelskými podniky, kde se baví zdejší milionáři a politici, a vývařovnami pro statisíce Izraelců žijících pod hranicí chudoby.

Přesto mě to video potěšilo: ukázalo, že demagogie může být i vtipná. Tak si počkejme, co si pro změnu připraví posádka mezinárodní flotily na cestě ke Gaze!

Autor je blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu