Břetislav Tureček: Tálibán hledá cestu z lidsky svízelné situace. V Oslu jedná o humanitární krizi

Důvod, proč se dohoda hledá právě v Oslu, je nasnadě. „Norsko se mnohokrát v minulosti osvědčilo jako někdo, kdo dokáže vytvořit podmínky pro citlivá diplomatická jednání. Nejznámější jsou dohody z Osla mezi Izraelem a Palestinci z roku 1993,“ vysvětluje vedoucí centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček.

Tálibánci, kteří poprvé od převzetí moci loni v srpnu vyjeli na Západ, se tak snaží upozornit, že situace v Afghánistánu je kritická. „Tálibán totiž nehledá pouze cestu ze svízelné politické situace, kdy jej celé světové společenství odmítá uznat jako novou vládu. Snaží se také najít cestu z lidsky svízelné situace, kdy Afghánistán čelí obrovské humanitární krizi.“

Miliony trápí hlad

Tálibáncům jde především o to, aby Západ přestal jejich zemi ekonomicky škrtit. „Spojené státy totiž s pádem prozápadní afghánské vlády zmrazily a stále drží přibližně 9 miliard dolarů afghánských peněz s argumentem, že v Afghánistánu vládne Tálibán.“

Čtěte také

iROZHLAS

‚Už jsem prodala dvě dcery, teď i ledvinu.‘ Chudoba a hlad nutí Afghánce k zoufalým činům

Ve stejné době ale humanitární představitelé OSN varují, že více než polovina afghánské populace, tedy 23 milionu lidí, čelí akutní hrozbě hladem. Navíc zde nyní panuje krutá zima s nedostatkem energetických zdrojů.

„Osobně mě zaráží, že na české scéně to ale vůbec nikoho nezajímá, přestože jsme se na vývoji v Afghánistánu podíleli. Teď ale od toho dáváme ruce pryč, říkáme, že tam vládne Tálibán, a to, že tam hladoví děti, nás nezajímá,“ upozorňuje host Zity Senkové.

Jiný Tálibán?

To, že se delegace oficiálně vydala do Evropy, tedy neznamená uznání vlády Tálibánu. A ani sám Tálibán o toto neusiluje. „Nikdo, ani Saúdská Arábie, ani Pákistán, tedy země, které uznávaly Tálibán, když vládl v Afghánistánu ve 2. polovině 90. let, tuto novou vládu neuznávají. A i blízkovýchodní země včetně Kataru, který řadu let hostil zahraniční misi Tálibánu, říkají, že nová vláda musí nejdříve splňovat parametry, než se dočká uznání.“

Tálibán nicméně v Oslu nejedná pouze se zástupci Evropské unie a bilaterálně se Spojenými státy. K jednacímu stolu zasedli i představitelé nevládních organizací, jako například spolku zabývajícího se právy žen.

„V tom vidím určitý posun. Tálibán už není tak rigidní. Přesto nemůžeme čekat, že ve všem ustoupí Západu. Zároveň ale vidíme tendenci se domluvit. A teď se ukáže, zda podobně pružné bude i mezinárodní společenství. Primárně totiž jde o humanitární krizi,“ uzavírá Břetislav Tureček.

Další témata rozhovoru: eskalace konfliktu na rusko-ukrajinské hranici; humanitární krize v Afghánistánu; 100 let od založení Orientálního ústavu AV ČR.