Břetislav Tureček: Podle EU se máme postarat o 525 uprchlíků. Kdo ale zajistí, že tu zůstanou?
Jako přerozděluje miliardové dotace, tak teď Evropská unie navrhuje přerozdělit uprchlíky. Zatím pracovní návrh na řešení krize v oblasti uprchlíků zahrnuje úkoly pro všechny členské země. A tedy i pro ČR.
„Teď nás dohnalo to, že Evropská unie zkrátka není jen o přerozdělování peněz a přijímání miliardových dotací. Ale přerozdělování se týká i problémů a konkrétně i lidí z jiných částí světa,“ říká Břetislav Tureček, zahraničně politický analytik.
Tisícovky migrantů v ČR
Česko by se mělo postarat o několik tisícovek migrantů. Nejde tedy jen o často zmiňovaných 525 uprchlíků. U všech, kteří k nám dorazí, by mělo proběhnout klasické imigrační řízení. To by mělo posoudit, jestli to jsou opravdu političtí uprchlíci, nebo jen ekonomičtí migranti. Ti by pak ale měli být směřováni nazpátek, tedy do své vlasti.
Podle Turečka ale zatím není ani jasné, kdo ty případné navrátilce vůbec odveze. A taky kdo to zaplatí. „A zjistit, kdo je skutečně uprchlík a kdo ekonomický imigrant, taky není jednoduché a nějakou dobu to trvá.“
Agenda pro migraci operuje jak s uprchlíky, tak i ekonomickými migranty. Česko by mělo přijmout 525 lidí, tedy 2,63 % z celkem 20 000 lidí, kteří mají být aktivně dovezeni do Evropy. A to z uprchlických táborů v Jordánsku a Turecku. Jde hlavně o Syřany.
A chtějí uprchlíci k nám?
Další zatím nevyřešenou otázkou je, jak ty, o které se bude muset Česko postarat, donutíme, aby tady vůbec zůstali a neutíkali dál. Třeba do Německa.
„Zatím se totiž ukazuje, že zájem třeba o Maďarsko pramení jen z toho, že je první na ráně při útěku z Blízkého východu. Ale zůstávat tam ti lidé nechtějí,“ říká Tureček.
Evropský plán má i koncepční řešení
Agenda pro migraci obsahuje i další, koncepční řešení celé uprchlické krize v Evropě. Mezi tyto kroky patří posílení politických reforem v Libyi, stabilizace situace na celém severu Afriky. Výrazně by se měla posílit hlídková činnost na Středozemním moři.
Druhou část uprchlíků, která zatím v médiích zanikla, tvoří 2,98 % z lidí, kteří sami a každoročně víc a víc, prchají do Evropy. To v rámci ilegální migrace. A loni jich bylo asi 200 000. To je mnohonásobě víc, než v prvním případě.
V plánu se mluví i o možném vojenském zásahu proti lodím pašeráků. „Není to tedy jen o přerozdělování statisíců lidí, ale i návrh řešení, jak ta obrovská čísla snižovat.“
EU ve výjimečném stavu?
V dokumentu je ještě pár dalších zajímavostí. Návrhy jsou opravdu velmi konkrétní a hmatatelné. Zavádí třeba také krizový článek, který v této věci omezuje pravomoci Evropského parlamentu. To je v historii EU poprvé!
„Já si to překládám jako výjimečný stav Evropské unie, kdy leccos může být členským státům vnuceno, a to i proti jejich vůli,“ dodává. Samozřejmě, že důležité je, jak budou jednání na evropské půdě dál probíhat.
Břetislav TurečekDnes vidíme jen to, že by nás někdo mohl nutit k tomu, co nechceme. Ale na druhou stranu, představte si, že my bychom byli Itálií a primárně by uprchlíci přijížděli k nám. Určitě bychom hodně hlasitě volali o pomoci.
Test solidarity
Je potřeba totiž myslet na lidi, ne jen na obrovská čísla. „Jsou tam skuteční lidé s velkými problémy. A naši pomoc opravdu nutně potřebují. Na to nesmíme zapomínat.“ Je to takový novodobý test solidarity.
Podobně je na tom Turecko, kde dnes má na svém území až milion uprchlíků. „A my je nechceme přijmout ani do EU. To nás tak nějak nepálí.“
Jak to bylo se zatčením a zabitím bin Ládina doopravdy? Nebo se objevily jen další nekonečné spekulace? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
