Břetislav Tureček: Novináři na drátkách

O návrat Uriho Blaua do Izraele usiluje tajná služba Šin Bet a panuje přesvědčení, že jakmile novinář vystoupí v Tel Avivu z letadla, bude zatčen. Proti jeho postihu za držení tajných materiálů se už ozvala celá řada prominentních žurnalistů. Ti tvrdí, že takové materiály má vlastně každý schopný reportér, který se zabývá bezpečnostní problematikou. A že klíčové je, zda jeho výslednou reportáž před zveřejněním schválí vojenský cenzor – což se samozřejmě stalo i v případě zmíněných článků reportéra Blaua.

Pak jsou tu ale novináři, kteří se ke svému kolegovi zdánlivě otočili zády. Jejich odsuzující vyjádření a výzvy, aby se Uri Blau vydal izraelské bezpečnosti a přestal škodit své zemi, pobouřily deník Ha’arec. Jde prý o zásadní rozpor v názorech na úlohu žurnalistiky. Uri Blau podle vedení svého listu nikdy nešel do holportu s armádní generalitou. Ignoroval pozvání na oficiální akce a nechodil na kafe s vojenskými mluvčími. Místo toho prý usilovně pracoval na odkrývání podivností, které se skrývají za líbivou fasádou izraelské armády.

Do kontrastu se svým zaměstnancem staví Ha’arec reportéry z některých konkurenčních médií. Ti prý třeba dostanou z armádního štábu na mobil zprávičku o nějaké úspěšné vojenské operaci. Autorovi esemesky pak zavolají zpátky, aby si ji jakoby by z nezávislého zdroje ověřili – a šup s ní do novin. Nebo se údajně nechávají zvát na okázalé armádní prezentace a pak o nich referují. Aniž dali jasně najevo, že rezignovali na zásady nezávislosti a že se vlastně v tu chvíli sami stali součástí tiskového oddělení armády.

Není sporu o tom, že Ha’arec tento rozdíl v přístupech záměrně vyhrotil a že svého hrdinu Uriho Blaua nasvítil nadmíru zářivými barvami. Nic to ale nemění na skutečnosti, že přední izraelský deník nakousl obecně platnou etickou otázku. Nakolik se novináři mohou a mají vyhřívat v záři mocných? Kde je hranice mezi korektními profesními vztahy a snahou některých žurnalistů vylepšovat své vlastní postavení – tu podlézáním nějakému ministrovi, tu skrytou spoluprací s nátlakovými organizacemi?

A Ha’arec je mimochodem středobodem ještě jedné klíčové otázky, která určitě také zasahuje do České republiky. Izraelský deník poskytl skrývajícímu se reportérovi právníka a dál mu posílá plat a drží místo vojenského zpravodaje, aniž by Uri Blau pracoval. Kolik redakcí by se ale za novináře, který mocným šlápl na kuří oko, postavilo stejně loajálně a velkoryse?

Autor je blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu