Břetislav Tureček: Nedá a Marva

23. říjen 2009

Říká vám něco jméno Nedá Áká-Soltánová? Že si matně pamatujete? No jistě, krásná íránská dívka, kterou v červnu zastřelil provládní ozbrojenec na demonstraci. Protože u toho byl někdo s mobilním telefonem, drama umírající ženy se podařilo zachytit a šokující nahrávka z centra Teheránu obletěla svět. Nedá se stala jedním ze symbolů neúspěšné revolty proti vládní moci. Pro mnohé je také její zkrvavená tvář důkazem barbarství islámského náboženského režimu, který v Íránu už 30 let vládne.

A teď druhé jméno. Marva aš-Šerbíníová. Slyšeli už jste o ní vůbec někdy? Kdo pozorně sleduje dění v zahraničí, možná už mu jméno této Egypťanky něco říká. Ostatní ale nemají moc šancí.

Mluvilo se o ní výrazně méně než o íránské mučednici takzvané zelené revoluce. Přitom život Marvy vyhasl pouhých deset dní po smrti Nedy, a také za děsivých okolností.. Marvu zavraždil přímo v budově soudu v Drážďanech německý rasista. Před očima jejího malého syna a manžela ubodal těhotnou Egypťanku dvaceti ranami s tím, že pro Araby a muslimy není v Německu místo. Když konečně do soudní místnosti doběhla stráž, začal policista střílet na Egypťana - prý v domnění že masakr spáchal on.

Marva byla lékárnice a manželka egyptského biologa pracujícího ve vědeckém ústavu v Německu. Loni se v Drážďanech vydala se svým synkem na dětské hřiště. Protože měla muslimský šátek, zakrátko jí jistý pan Alex W. zahrnul rasistickými nadávkami a urážkami, že je teroristka. Marva dala věc k soudu a právě to ji znovu svedlo na jedné místo s jejím budoucím vrahem.

Proč o tom ale mluvím. Propast mezi našimi vědomostmi o těchto dvou ženách hodně vypovídá také o západní žurnalistice. Bohužel na to velmi trefně upozornil člověk, který žádným přítelem svobodných médií rozhodně není: íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád. V září byl ve Spojených státech na zasedání Valného shromáždění OSN. Při televizním rozhovoru na něj jistá hvězda stanice CBS vyrukovala s fotografií Íránky Nedy. Ahmadínežád se kál, mluvil o lítosti nad vyhaslým životem a o tom, že prý demonstranty kdosi zneužil a zmanipuloval, aby vyšli do ulic.

Pak se ale defenzíva kontroverzního politika rázem změnila v mistrný útok a trapné blekotání americké novinářky. Dobře připravený Ahmadínežád vytáhl hned dvě fotografie Egypťanky Marvy. Americké mediální celebrity se zeptal, jestli ji zná. Když zaražená moderátorka přiznala že nikoli, obul se do toho Ahmadínežád naplno. S typickou íránskou uhlazeností se začal ptát, jak je možné, že američtí diváci sice vědí kdo je Nedá Áká-Soltánová , ale nikdy neslyšely o ženě brutálně zavražděné v západní světě pro její muslimskou víru?

S takovým vyústěním rozhovoru televize CBS jistě nepočítala. Od té doby se ale stal podkladem k bouřlivým debatám na různých internetových fórech. Vše se v zásadě točí kolem dvojího metru západních médií ve vztahu k muslimskému světu. Zločiny a prohřešky muslimů jsou podle mnoha přispěvatelů nadměrně pranýřovány, zatímco zlo páchané západním světem je prý zametáno pod koberec.

V době smrti Marvy zaspala i německá média a berlínská vláda se k rasistické vraždě vyjádřila až ve chvíli, kdy se nad brutálním útokem začaly bouřit egyptské ulice. Je tedy trapné když západní svět musejí na jeho vlastní ideály upomínat rozezlení obyvatelé Káhiry nebo dokonce íránský prezident. Pořád ale není pozdě dozvědět se o Egypťance Marvě alespoň tolik, co víme o Íránce Nedě. Příští týden má v Drážďanech začít soud s jejím německým vrahem.

Autor je blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.