Břetislav Tureček: Na stejné straně s nepřítelem
Západ považuje skupinu Islámský stát za tak vážné nebezpečí, že Spojené státy už nebombardují jeho základny pouze v Iráku, ale také v Sýrii. Nepřímo tak Američané pomáhají syrskému režimu Bašára Asada. Západ se přitom dostává na stejnou stranu barikády i s jiným svým protivníkem.
Zajímavý vývoj mají v této souvislosti také diplomatické a mediální tanečky Spojených států a Íránu. Islámský stát představuje nebezpečí pro zájmy obou těchto znepřátelených zemí a tak se už od léta předpokládá, že v Iráku budou muset proti sunnitským džihádistům v nějaké formě a alespoň tiše spolupracovat. V uplynulých dvou týdnech ale přišlo několik slovních přestřelek.
Nejprve rozčeřil vodu nejvyšší íránský vůdce ájatolláh Alí Chámeneí. Prohlásil, že odmítl americké pozvání ke společnému boji proti džhádistům.
Z Washingtonu přišla odpověď, že Američané Íráncům žádnou spolupráci vůbec nenabízeli.
Mezitím americký ministr zahraničí John Kerry prohlásil, že nebylo žádoucí Íránce pozvat na nedávnou pařížskou schůzku, kde se koordinovala mezinárodní kampaň proti Islámskému státu. Kerry to zdůvodnil faktem, že Íránci podporují režim Bašára Asada, a na syrských bojištích tak – na rozdíl od těch iráckých – paradoxně stojí proti zájmům Západu.
Ostatně už letos v lednu Spojené státy postavily do velmi trapné pozice generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna. Ten pozval Íránce k ženevským rozhovorům o Sýrii, pak ale musel pozvánku na nátlak Američanů zase zrušit.
Ale zpátky k palčivé otázce Islámského státu, protože minulou neděli už americký ministr rozmlouval se svým íránským kolegou Džavádem Zarífem, a jedním z jejich témat byla i hrozba Islámského státu. Zkrátka se opět okazuje, že pragmatická spolupráce na ose Teherán-Washington je možná, ale nesmí se o ní moc mluvit, aby si ani jedna strana příliš nezadala. Podobné už to bylo, když Američané svrhávali afghánský Tálibán, nebo Saddáma Husajna v Iráku. V obou případech se mohli spoléhat na diskrétní podporu Íránu, aniž by obě strany výrazně slevily z veřejně předváděné nevraživosti.
Teherán teď přitom explicitně vzkázal, že v tažení proti džihádistům může být nápomocný výměnou za pružný přístup Západu při probíhajících rozhovorech o íránském jaderném programu.
I proto se do delikátního formování mezinárodní koalice pokouší vstoupit také Izrael. Jeho premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Írán bojuje proti Islámskému státu pouze proto, že vůdčí roli v muslimském světě chce mít on sám. A tak jako se Izraelci loni snažili zmařit kompromisní dohodu o íránském jádru, nyní Netanjahu Západ varoval před jakýmkoli sbližováním s Teheránem kvůli Islámskému státu.
Uvidíme, nakolik se tím bude řídit Bílý dům. Londýn ale zjevně nikoli. V nejbližších dnech se má totiž britský premiér David Cameron setkat s íránským prezidentem Hasanem Rouháním. Bude to první schůzka na takto vysoké úrovni od roku 1979, kdy se v Teheránu dostal k moci náboženský režim. A hlavním tématem průlomové britsko-íránské schůzky bude: boj proti Islámskému státu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
