Břetislav Tureček: Jeruzalém je město se sporným statusem. Hledat černo-bílé rozuzlení sporu prostě nejde

24. listopad 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Izrael, Jeruzalém. Zeď nářků a kupole Skalního dómu

Otázka Jeruzaléma je jedním z nejpalčivějších sporů desetiletí trvajícího izraelsko-palestinského konfliktu. Dojde někdy na mírová jednání mezi Palestinci a Izraelci? Jak vnímají spor kolem Jeruzaléma sami obyvatelé města? A jakou zahraniční politiku zaujme v otázce Blízkého východu rodící se česká vláda?

„Faktem je, že Jeruzalém je město se sporným statusem. Není to jednoznačně město izraelské, byť Izrael to tak pochopitelně vnímá,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha.

Čtěte také

„Pět let stará rezoluce Rady bezpečnosti OSN, kterou tehdy schválilo 14 z 15 členů a Američané ji nevetovali, odsuzuje izraelské osadnické aktivity nejen na západním břehu Jordánu, ale i ve východním Jeruzalémě a vyzývá členské státy OSN, aby odlišovaly izraelské a neizraelské území.“

Podle Břetislava Turečka lze sice ve válce i v dnešním mezinárodním právu dobýt cizí území a spravovat ho jako okupované, ale „nelze tam vykonávat civilní správu. To znamená začleňovat to území do své svrchovanosti. Nelze tam přesouvat civilní obyvatelstvo. A právě proto se mezinárodní společenství staví tak kriticky k izraelským projektům ve východním Jeruzalémě“.

Izrael však na tuto rezoluci reagoval podle hosta pořadu za hranou například odepřením slíbené humanitární pomoci Senegalu, protože hlasoval se zbytkem Rady bezpečnosti, nebo zrušením plánované návštěvy ukrajinského prezidenta. „Bohužel takto si někdo představuje mezinárodní právo, a to i na české scéně.“

Přesun české ambasády?

Navrhovaný ministr zahraničí Jan Lipavský (Česká pirátská strana) si je mezinárodněprávních souvislostí zřejmě vědom, když na rozdíl od prezidenta Miloše Zemana a řady českých politiků odmítá přesun české ambasády z Tel-Avivu do Jeruzaléma.

Čtěte také

Letos na jaře však Česká republika otevřela v Jeruzalémě diplomatickou úřadovnu. Jakou funkci plní, když velvyslanectví zůstává pořád v Tel-Avivu?

„Je to takové detašované pracoviště. Daleko zásadnější je ale symbolická rovina. Prostě vidíme tlak určitých politiků včetně Hradu přesunout ambasádu do Jeruzaléma, a pak je tu postoj dosavadního ministra zahraničí Kulhánka, který se vyjadřoval až extrémně proizraelsky, ale ambasádu nepřesunul. Úřadovnou ale byly ambice Hradu naplněny, Izrael byl potěšen, uděláno to bylo ale tak, abychom se nedostali do rozporu s evropskou a s celosvětovou pozicí.“

Obyvatelé rozděleného města

Za své hlavní město budoucího nezávislého palestinského státu považují Jeruzalém i Palestinci. Jak se jim na takto silně třaskavé půdě žije? 

„Třetinu obyvatel města tvoří Arabové, kteří na jedné straně mají mnohdy druhořadé postavení, na druhé straně si jsou vědomi daleko vyšší životní úrovně. Jsou mnohdy daleko radši, že žijí v Izraeli, než kdyby se měli stát součástí palestinské autonomie. Sice odmítají žít pod izraelskou okupací, na druhou stranu rádi využívají její výdobytky. Hledat tedy nějaké černo-bílé rozuzlení prostě nejde a je to velmi sporné,“ uzavírá Břetislav Tureček. 

Další témata rozhovoru: snahy o znovuotevření amerického konzulátu pro Palestince v Jeruzalémě; nadcházející volby v Libyi, konflikt na bělorusko-polské hranici.

Spustit audio

Související