Břetislav Tureček: Jazyk z jiného světa

Styděl jsem se zeptat, co to znamená, a tak jsem chvíli tápal. Brzy jsem se naštěstí chytil – jj znamená „jo jasně“ a „mmt“ je prostě moment.

Jenže takových výrazů je stále více. A tak jsem si řekl, že je budu bojkotovat. Že si uchovám češtinu ze 7. ledna 2008, kdy jsme s manželkou sedli do letadla a odletěli na Blízký východ.

Možná to také alespoň trošičku přispěje k záchraně jazyka. Vždyť v minulosti už bylo tolik případů, kdy teprve odchod do velké dálavy pomohl uchovat kus národního kulturního dědictví.

Teď už ale raději vážně: Třeba v Chodsku je možné na náhrobcích vidět nádherné a vlastně i dojemné vytesané nápisy jako „od vděčných dětích“. Ta koncovka už se v kraji samozřejmě dávno nepoužívá.

Kde je ale možné takovou formu druhého pádu zaslechnout, to je v rumumském Banátu. V českých vesničkách, u lidí, jejichž předkové k Dunaji přišli někdy v 19. století právě z jihozápadních Čech.

Na Blízkém východě je to ale ještě zajímavější. Tady se nehraje o měsíce, nebo o desetiletí. S jazykem se tu skáče o celé tisíce let.

Například pár stovek Samaritánů, kteří ještě nevymřeli, částečně ustrnulo v čase, kdy se tu ještě mluvilo biblickou hebrejštinou a psalo starohebrejskou abecedou. Považují se také za jediné skutečné nositele starého judaismu a na dnešní Židy koukají tak trochu spatra.

V Izraeli také žije několik set starců, kteří ještě pamatují život v iráckém Kurdistánu. Než se rozhodli k odchodu do Země zaslíbené, mluvili svým zvláštním dialektem starověké aramejštiny.

Té pochopitelně život v moderním Izraeli nepřeje. Ale kdyby se tito židé vrátili do své původní vlasti, byli by na tom ještě hůře – asi už by jejich verzi severovýchodní neo-aramejštiny nerozuměl vůbec nikdo.

Podobných skupin, které svými zvyky a jazykem připomínají současníkům uvadající větve historie, je tady celá řada. Je to nádherné téma k bádání i k obdivu.

Pod náporem dnešního jazyka, který se přizpůsobuje klávesnicím a rychlosti internetového připojení, ale vypadá archaicky už snad i pár let stará čeština. I já už ostatně musím kvůli další práci končit.

No jo no, blíží se víkend a mám ještě vyřídit nějaké telefonáty. A výjimečně a naposledy překlad pro spěchající: Njn blíží se wkd a ještě musím tlf.

Autor je blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu