Břetislav Tureček: Íránské hory

Persie byla vždy předmětem zájmu špiónů. Například za první světové války se tu němečtí agenti snažili vyvolat džihád, neboli muslimskou svatou válku proti Rusku a Británii. Londýn a Moskva dlouho považovaly Persii za sféru svého vlivu. Po nich přišli stejně smýšlející Američané a nakonec proti Íránu zahájil krvavou válku sousední Irák.

Jinými slovy, bylo by s podivem kdyby Íránci občas neviděli vyzvědače v každém cizinci, který se zajímá o něco jiného než oficiálně propagované památky. Zvlášť v dnešní době islámského režimu a honu na íránský jaderný program.

Už od června jsou v íránském vězení tři Američané, kteří do země přešli ze sousedního Iráku. V horách divokého Kurdistánu prý zabloudili a jejich příbuzní i americká vláda tvrdí, že jde o naprosto nevinné turisty. Možná ano, ale íránská kontrašpionáž je každopádně už dost dlouho prověřuje, stejně jako by Američané velmi pravděpodobně prověřovali trojici údajně zbloudilých Íránců ve svém pohraničí.

Sám jsem měl před lety také namále. Rázoval jsem si to malebným údolím a najednou mě z něj začali bez vysvětlení vyhánět kamením divoce vyhlížející chlapíci. Dal jsem se na ústup a až později jsem zjistil, že jsem se přiblížil nebezpečně blízko k jakýmsi strategickým zásobníkům na ropu.

To letos v červnu jsem byl na íránském venkově s vládní ochranou - jako novinář doprovázený přiděleným průvodcem. V rámci voleb jsem chtěl slyšet názory obyčejných rolníků ve vesničce Sen Sen, kterou jsem si náhodně vybral na mapě. Lidé mi pak vykládali, jak budou opět volit prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, protože jeho vláda natáhla v kraji plynovod. Sice ne úplně do obce, ale pár kilometrů od ní, a vesničané v Sen senu si prý už brzy budou plynem topit a svítit.

To všechno jsem slyšel už před čtyři měsíci. Na Sen Sen jsem si ale najednou vzpomněl před pár dny. Svět obletěla zpráva o dosud utajovaném íránském závodu na obohacování uranu. Nejprve se psalo, že leží u města Komm. Pak přišlo upřesnění, že jižně od Kommu a nakonec se v íránských agenturách objevilo jméno vesnice Fardú. Koukl jsem na podrobnou mapu a zjistil, že Fardú leží jen pár kilometrů od Sen Senu.

Od té doby mi pracuje reportérská fantazie. O přísně střežené podzemní továrně ve svém sousedství asi v červnu netušili vesničané, protože jinak by mě možná hnali kamením, nebo spíš udali. Evidentně o nukleárním tajemství nevědělo ani ministrovo kultury a islámské orientace, protože by do tak citlivé oblasti určitě neprovázelo zahraniční žurnalisty.

Lidí držených v blažené nevědomosti asi musí být v Íránu hodně. Kolik dalších vesnic skrývá podobné tajemství? A kolik horalů se těší na plynovod, který třeba vede úplně jinam, než k jejich lucernám?

Autor je blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu