Břetislav Tureček: Evropa doteď přihlížela rozpadu Libye. Rusko vidí příležitost, jak se tam vrátit
Maršál Haftar, který ovládá východ Libye, odmítl příměří navrhované Tureckem a Ruskem. Jaké je pozadí a budoucnost ozbrojeného konfliktu v Libyi?
Libyi po pádu režimu Muammara Kaddáfího trápí řada konfliktů včetně působení buňky Islámského státu. Hlavní střet ale pramení z dvojvládí. Na jedné straně figuruje mezinárodně uznaná vláda v Tripolisu, na druhé straně vzbouřenecké vedení v Benghází na východě země.
Jeho hlavní vojenský představitel generál Chalífa Haftar usiluje o svržení vlády v Tripolisu, proti kterému vytáhl loni na jaře. Vzbouřence na mezinárodním poli podporuje Egypt, Jordánsko, Spojené arabské emiráty, ale i Francie nebo Rusko. Za tripoliskou vládou stojí západní společenství. V první řadě Itálie, ale třeba i Turecko.
Evropa s otevřenou pusou
Turecko se v konfliktu začalo intenzivně angažovat v posledních týdnech, kdy schválilo vyslání svých sil na pomoc vládě v Tripolisu. „Západ zůstal zase stát s otevřenou pusou. Proč jsme to neudělali i my na Západě? Ne, my se mezitím hádáme i v rámci Evropské unie, jestli nebudeme podporovat Haftara,“ rozhořčuje se Břetislav Tureček.
Pragmatický postoj zaujalo Rusko, když se postavilo na stranu polního maršála. „Rusové v něm evidentně vidí možnost, jak se zase do Libye vrátit.“ Zahraničněpolitický analytik odkazuje na letité dobré vztahy Kaddáfího režimu s Moskvou. Západní Evropa naopak přihlížela rozpadu Libye. A třeba Francie k němu i do značné míry přispěla.
Merkelová příměří nejspíš nedojedná
Teď se Západ snaží převzít iniciativu. Konkrétně Německo. V neděli by se v Berlíně měli sejít všichni klíčoví hráči a pokusit se dotlačit obě znepřátelené strany ke kompromisu.
Čtěte také
„Němci mají ve světové diplomacii svoji váhu. Asi proto tam také všichni přijedou. Zároveň ale Německo není silou, která by v Libyi měla nějaký zásadní vliv. Libye je důležitá z geopolitických důvodů pro Itálii a Francii. Kvůli migraci,“ přibližuje Tureček.
Německo podle něj nemá páky, jak na aktéry konfliktu zatlačit. Úspěch berlínských jednání by proto Tureček považoval za veliké mezinárodněpolitické vítězství německé kancléřky Merkelové.
Další témata rozhovoru: zabití íránského generála Solejmáního a vzestup Islámského státu; stávající íránský režim; jaderná dohoda; nový vládce Ománu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
