Břetislav Tureček: Americké sankce už Íránci otevřeně označují za ekonomický terorismus

„Zájem Evropy je, aby Teherán měl i ekonomické důvody u dohody setrvat. Pokud by totiž Íránci udělali to, co Američané, a řekli, že dohoda už je jenom cár papíru, tak by si ve věci svého jaderného vývoje mohli dělat prakticky téměř, co chtějí,“ říká v pořadu Jak to vidí blízkovýchodní analytik Břetislav Tureček.

„Evropa proto hledá ekonomické mechanismy, jak pomoci Íránu sankce obejít. Nejde jen o to, že by Američané nenakupovali íránskou ropu, ale snaží se v tom zabránit všem ostatním zemím světa – některým politickým tlakem, jiným jsou USA za to ochotny i de facto zaplatit.“

Írán hrozí vypovězením dohody

Íránský prezident Hasan Rúhání zatím jadernou dohodu oficiálně nevypověděl. Íránská vláda stále doufá v pomoc Evropy nebo Japonska|foto:Český rozhlas

„Vede to k tomu, že ačkoliv Írán patří, co se týče produkce a zásob ropy, mezi světové velmoci, poklesla od minulého měsíce denní produkce íránské ropy na zhruba 400 tisíc barelů. To je strašně málo, protože před rokem to bylo asi 2,5 milionu,“

Írán v reakci na sankce splnil své hrozby a navýšil produkci obohaceného uranu. To podle Břetislava Turečka ještě nemusí nutně znamenat, že už Teherán porušuje dohodu, protože ta stanovuje určitou toleranční zónu. Pokud ovšem Evropa nezajistí přibližně do měsíce plnění dohody, pak mohou Íránci v jaderné produkci dál pokračovat nad stanovený limit.

Ekonomický terorismus

Íránská ekonomika je vinou amerických sankcí pod těžkým tlakem a letošní předpověď hovoří o jejím propadu o 6 procent, roční inflace se počítá v desítkách procent. Írán přitom až dosud závazky jaderné dohody plnil, což museli uznat i Američané. I přesto dohodu vypověděli a teď podle blízkovýchodního analytika paradoxně Teherán trestají.

„Íránci tomu už otevřeně říkají ekonomický terorismus, kterým chce Amerika co nejvíce zdecimovat íránskou populaci. Ale dopadá to i na okolní státy – třeba na Irák, kam přestávají jezdit íránští poutníci,“ vysvětluje Břetislav Tureček.

Zajdou USA až na hranici otevřeného konfliktu

Logo|foto:Český rozhlas

Podle něj za americkou politikou vůči Íránu nestojí ani tak prezident Donald Trump, jako spíš ministr zahraničí a bývalý šéf CIA Mike Pompeo nebo John Bolton, kteří se nebojí hrát s Íránem vysokou hru i na hranici vojenského konfliktu. Íránci přitom nejspíš doufají, že Donald Trump tak daleko zajít nechce.

Evropskou snahu obejít americké sankce a umožnit směnný obchod s Íránem zmaří nejspíš zavedení nových sankcí na sektor íránského finančnictví. Ekonomicky kolabující Írán proto hledá kromě Evropy pomoc také u Japonska, jehož premiér je momentálně v zemi už druhý den na oficiální návštěvě.

Další témata rozhovoru: Izraelskému premiérovi Netanjahuovi se nepodařilo sestavit vládu. Jaká je aktuální vnitropolitická situace v Izraeli? A proč se turecký prezident Erdogan v Německu zůčastnil svatby německého fotbalisty tureckého původu?