Břetislav Tureček: Americké sankce už Íránci otevřeně označují za ekonomický terorismus

13. červen 2019

Napětí mezi Íránem a Spojenými státy se dál vyostřuje. Evropská unie se naopak snaží mezinárodní dohodu s Teheránem zachovat. Jak daleko je Amerika ochotná zajít?

Zájem Evropy je, aby Teherán měl i ekonomické důvody u dohody setrvat. Pokud by totiž Íránci udělali to, co Američané, a řekli, že dohoda už je jenom cár papíru, tak by si ve věci svého jaderného vývoje mohli dělat prakticky téměř, co chtějí,“ říká v pořadu Jak to vidí blízkovýchodní analytik Břetislav Tureček.

Evropa proto hledá ekonomické mechanismy, jak pomoci Íránu sankce obejít. Nejde jen o to, že by Američané nenakupovali íránskou ropu, ale snaží se v tom zabránit všem ostatním zemím světa – některým politickým tlakem, jiným jsou USA za to ochotny i de facto zaplatit.“

Írán hrozí vypovězením dohody

Logo

Vede to k tomu, že ačkoliv Írán patří, co se týče produkce a zásob ropy, mezi světové velmoci, poklesla od minulého měsíce denní produkce íránské ropy na zhruba 400 tisíc barelů. To je strašně málo, protože před rokem to bylo asi 2,5 milionu,“

Írán v reakci na sankce splnil své hrozby a navýšil produkci obohaceného uranu. To podle Břetislava Turečka ještě nemusí nutně znamenat, že už Teherán porušuje dohodu, protože ta stanovuje určitou toleranční zónu. Pokud ovšem Evropa nezajistí přibližně do měsíce plnění dohody, pak mohou Íránci v jaderné produkci dál pokračovat nad stanovený limit.

Ekonomický terorismus

Íránská ekonomika je vinou amerických sankcí pod těžkým tlakem a letošní předpověď hovoří o jejím propadu o 6 procent, roční inflace se počítá v desítkách procent. Írán přitom až dosud závazky jaderné dohody plnil, což museli uznat i Američané. I přesto dohodu vypověděli a teď podle blízkovýchodního analytika paradoxně Teherán trestají.

Íránci tomu už otevřeně říkají ekonomický terorismus, kterým chce Amerika co nejvíce zdecimovat íránskou populaci. Ale dopadá to i na okolní státy – třeba na Irák, kam přestávají jezdit íránští poutníci,“ vysvětluje Břetislav Tureček.

Zajdou USA až na hranici otevřeného konfliktu

Logo

Podle něj za americkou politikou vůči Íránu nestojí ani tak prezident Donald Trump, jako spíš ministr zahraničí a bývalý šéf CIA Mike Pompeo nebo John Bolton, kteří se nebojí hrát s Íránem vysokou hru i na hranici vojenského konfliktu. Íránci přitom nejspíš doufají, že Donald Trump tak daleko zajít nechce.

Evropskou snahu obejít americké sankce a umožnit směnný obchod s Íránem zmaří nejspíš zavedení nových sankcí na sektor íránského finančnictví. Ekonomicky kolabující Írán proto hledá kromě Evropy pomoc také u Japonska, jehož premiér je momentálně v zemi už druhý den na oficiální návštěvě.

Další témata rozhovoru: Izraelskému premiérovi Netanjahuovi se nepodařilo sestavit vládu. Jaká je aktuální vnitropolitická situace v Izraeli? A proč se turecký prezident Erdogan v Německu zůčastnil svatby německého fotbalisty tureckého původu?

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.