Boty, paznehty. Stopy poezie Zdeňka Volfa na místech, která jsou mu blízká

18. srpen 2022

Básně ze své nové sbírky čte na místech sobě blízkých a také komentuje autor, rodák z Valašského Meziříčí, který žije v Brně-Tuřanech a pracuje jako inseminátor krav v okolí Mohyly míru.

Účinkuje: Zdeněk Volf
Dramaturgie: Alena Blažejovská
Režie: Radim Nejedlý
Premiéra: 24. 4. 2022
Natočeno: v brněnském studiu Českého rozhlasu

Básník Zdeněk Volf (1957) vydal sbírku Boty, paznehty, obsahující krátké i delší básně. Fenomén krátkých básní podrobil nedávno i soukromému výzkumu, jehož výstupem je několik publikací a rozhlasových pořadů. U autora, který je katolík, ale pěstuje judo a má vztah k Japonsku, je pochopitelné, že teoreticky i prostřednictvím tvorby usiluje dobrat se poznání, zda české (ale i evropské a americké) krátké básně a japonská haiku jsou identické, příbuzné, nebo kulturně odlišné básnické útvary.

Rovněž v dlouhé básni Prám se Zdeněk Volf vrací ke svému pobytu v Japonsku a cituje japonské přísloví: „I kdyby sis šeptal ve studni, za tři roky to stejně bude vědět celý svět“. A jak zde také píše, on sám už před lety „ke kravám, k mrvě se stáhl.“

Autor mnoha knih veršů a lyricko-filozofických deníkových záznamů, výborů i rozhlasových scénářů pracuje jako inseminátor krav v okolí Mohyly míru. Rodák z Valašského Meziříčí žije od počátku 80. let v Brně, v roce 1991 se usadil v Tuřanech, je otcem čtyř dcer a dnes už i dědečkem. V jeho případě je to v přímé souvislosti s literární tvorbou, neboť patří k básníkům, kteří svoji životní zkušenost proměňují v poezii, aniž by ji přitom zbavoval stop bláta a hnoje. Naopak, Volfova poezie (jako lotos) vyrůstá a je vyživována z bahna a je si toho vědoma. Autor říká, že „nějak vždy pociťoval, že by se mu slovo nemělo příliš vzdálit od mrvy, odčichnout od chrámu chléva jako od něčeho původního, přehlíženého?“

Zmíněnou skutečnost respektují i tvůrci rozhlasového pořadu. Scénář připravil autor a k jeho realizaci se společně s režisérem Radimem Nejedlým vydali zvukově, na autentických místech, snímat stopy brzy pětašedesátiletého básníka. Stopy jeho bot, stopy paznehtů krav, stopy poezie na místech, která jsou mu blízká.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.