Bioléčiva – léky šité na míru

Dlouhodobým trendem je cílená personalizovaná léčba, která by mohla postupně nahrazovat univerzální blockbustery. Blockbuster je takový lék, jehož roční prodeje dosáhnou nejméně 1 miliardy dolarů, tedy asi 25 miliard korun.

„V posledních dvou třech letech farmaceutické firmy přicházejí s velkým množstvím nových látek, které mají biologický základ. Už to nejsou klasické léky jako v minulosti,“ vysvětluje Jakub Dvořáček z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

Bioléčiva se liší skladbou. Jejich molekuly jsou mnohem větší a komplikovanější a jejich výroba je také mnohem složitější. Jejich výhodou je, že jsou mnohem lépe zacíleni na jednotlivé pacienty. Mluvíme o takzvané personalizované medicíně.

„Tento trend bude dále pokračovat a jednou možná budeme schopni na základě detailního screeningu pacienta mu ušít lék přímo na míru,“ říká Dvořáček.

Bioléčiva jsou léky, které jsou vyráběny za pomoci biotechnologických postupů, a to v živých organismech, u nichž byla změněna genetická informace. První bioléčiva byla uvedena na trh počátkem 90. let 20. století a od té doby se stala významnou součástí palety léčivých látek. Jejich význam roste jak ve smyslu terapeutických možností, tak z pohledu ekonomického.

Vývojově dražší léky s sebou logicky přinášejí také vyšší podnikatelská rizika. Vyplatí se to vůbec farmaceutickým firmám?

Vypadá to, že vyplatí. Vysoké náklady se odrážejí ve vysoké ceně. Navíc farmaceutické firmy byly a jsou stále ohrožovány výrobou tzv. generik, což jsou léky, jejichž patentová ochrana propadá, což způsobuje výrazný pád jejich ceny.

Tento problém u biofarmak nehrozí, protože jsou to velmi složité molekuly a je téměř nemožné identický preparát bez patentové ochrany vyrobit. Farmaceutické společnosti vyvíjející vlastní biofarmaka jsou tak ve výhodě a mohou si dovolit riziko vyšších nákladů.

Boom bioléčiv s sebou ale přináší také nebezpečnou díru na farmaceutickém trhu. Pro výrobce přestávají být zajímavá tradiční antivirotika a antibiotika. Přitom mnohé viry mutují a bakteriální kmeny se stávají rezistentní na antibiotika. Došlo to tak daleko, že mnohé farmaceutické společnosti se vzdaly výroby antibiotik a jejich produkci musí dotovat Brusel.

Česká vědecká pracoviště se zatím ve vývoji nových léků příliš neprosazují. Výjimkou je Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, který díky patentům prof. Antonína Holého vydělává peníze na lécích na HIV.