Ben Kingsley je otevřený změně

Bena Kingsleyho vyzpovídal zpravodaj Radiožurnálu v Karlových Varech Jiří Hošek.

Na semináři tady ve Varech jste před několika dny prohlásil, že herectví je o třech věcech. O těle, o hlasu a o představivosti. Je to všechno, co musí dobrý herec ovládat nebo mít?

"Zřejmě jsem měl na mysli materiál. Moje dcera je umělkyně a pracuje s hlínou, takže jejím pracovním materiálem je hlína. Jedna moje dobrá přítelkyně ve Velké Británii je houslistkou a pro ni jsou oním pracovním materiálem housle, smyčec a hudba. Takže všechen materiál, kterým herec disponuje sestává z hlasu, hry těla a představivosti. Není nic dalšího, po čem by mohl sáhnout, předvést to a říct "to je můj materiál". Představivost musí udržována v plné pohotovosti, musí být zvídavá, živá. Nemůžete mít "vypnutou" představivost a zároveň být hercem. To není možné. A to je sám o sobě velmi nebezpečný způsob života. Představivost jsou totiž pomyslné dveře, které musíme nechat neustále otevřené. Představivost je součástí naší psychologické výbavy. To je možná důvod, proč se hercům říkalo "poslední z Božích svatých prostitutek." Dveře jsou stále otevřené, ale ne v sexuálním, ale v daleko hlubším smyslu."

Když se budeme bavit o pojmech jako talent nebo tvrdá práce, tak do jaké míry na sobě musíte stále pracovat, abyste udržel svoje mistrovství?

"Vždycky se snažím zůstat otevřený pro změnu. Jsem otevřený dalšímu poznávání. Jsem připravený opustit staré zaběhlé cesty života a hledat nové. A pokud toho jsem schopen, tak se mohu vžívat do nových rolí. Jsem o krok před svým herectvím v tom smyslu, že se zajímám o hledání vlastní životní cesty a to mě fascinuje. Takže ano, neustále na sobě pracuji. každé ráno si píšu deník, kde se zrovna nacházím na své cestě, jaké mám úkoly pro ten který den. Snažím se v sobě udržet rovnováhu mezi vášní, egoismem, terorem, démonem nebo příšerou a všemi dalšími zrůdami, které mám v sobě. Ale rozhodně netrpím rozpadem osobnosti. Protože dělám tolik věcí, musím tvrdě pracovat. Nemůžu si držet hlavu v dlaních a říkat si, "panebože mám toho tolik, asi si dám trochu kokainu a vypnu". Tak to u mě nefunguje."

Jak dlouho jste se studoval pozadí složitých historických postav, které jste ve filmu strvárnil, Gándhího, Simona Wiesenthala, Otto Franka nebo Isaaca Sterna?

"Nebo Don Logan ve filmu Sexy beast, to je velmi obtížná, postava - psychopat. Abych se přiznal nevěnuji čas "studiu" té které postavy, protože vžití se do role není o studiu nebo o pozorování. Je to proces ztotožnění se s postavou do té míry, že můžete téměř předvídat, jak se v příštím okamžiku ta osoba zachová."

Celkem pětkrát jste odmítl zprvu odmítl hrát ve Spielbergově filmu Schindlerův seznam? Proč jste roli Isaaca Sterna nejprve odmítl a kdo nebo co Vás přesvědčilo tu roli nakonec přijmout?

"Byl jste velmi laskav, že jste zmínil Simona Wiesenthala, se kterým jsem strávil jistý čas a kterého jsem stvárnil. Být v jeho přítomnosti bylo pro mě psychicky vyčerpávající a působilo mi velké pohnutí. Několikrát jsem hrál ve filmu o holocaustu a tato část historie ve mně zůstávala. Bál jsem se znovu vstoupit jako herec do té části dějin, ve které nosím žlutou hvězdu. Vždycky mi dlouho trvalo, než jsem se vrátil do normálu. Souviselo to s tou otevřeností, o které jsem mluvil. Takže vlastně v tom odmítání byla snaha chránit sám sebe. Nakonec jsme si se Stevenem sedli a řekli jsme si, že každý vymyslí jedno slovo, kterým vystihne postavu Isaaca Sterna. A ta slova, která jsme našli, byla tak podobná, že jsem nakonec tu roli přijal. Stevenův výraz byl "svědek holocaustu" a můj byl "svědomí holocaustu."